Máme jíst cukr, nebo se mu raději vyhýbat?

rubrika: historické články / lékařství a zdraví, původně vyšlo: Česká hospodyně 1902, autor neuveden.
Máte pocit, že není v pořádku jak se dnes stále zvyšuje konzumace cukru? Článek z roku 1902 vám ukáže, že podobné otázky zajímaly odborníky na stravu již v dávné minulosti.
Následující text pochází z roku 1902

Odpůrce požívání cukru

Jest pochopitelno, že nadvýrobou cukerní přivozená úsilovná snaha, rozšířiti co nejvíce požívání jeho, snaha vykázati cukru místo mezi potravinami nejširších vrstev — narazila semo tam na mínění opáčné. Objevil se i zde zákon, že tlak budí protitlak.

Nepopiratelně rozmohly se v posledních letech hlasy ve prospěch cukru co potraviny volající, jmenovitě z řad lékařův a physiologů. O tom nejlépe svědčí nedávno vyšlý německý spisek: „Cukr a jeho posudek lékařských autorit“, v němž citováno jest asi 40 nejvyhlášenějších lékařů, již vynášejí výživnost cukru a zároveň jeho léčivé působení při jistých chorobách žaludku. Jediný učenec, prof. Bunge, zří ve stoupající spotřebě cukru nepřístojnost; jeho námitky ale vyvrátil jeden z nejvyhlášenějších badatelů, professor Lepine, způsobem přesvědčujícím.

I tak zvaní přírodní lékaři stojí skoro vesměs v řadách přátel cukru. Jako přírodní lékař všude uznaný farář Kneipp přiznává cukru jako potravě sílu dodávající a svaly sílící prvé místo. S tím souhlasí i zkušenosti četných mužů z prakse, jmenovitě vojínů, lovcův a jiných sportovníků, již sílící, umdlení přemáhající působení požitku cukru na sobě byli vyzkusili.

Vzdor tomu ale stává jistý směr přírodního léčení, jenž žádá si obmezení cukru továrnicky vyrobeného v pokrmech. Nedávno uveřejnil zastance tohoto směru, p. Šolta ve Freiburku, o tom článek, ve kterémž dle svého způsobu líčí nebezpečí požívání cukru. Šolta objevil, že venkovské dívky jsou vůbec silnější a zdravější než městské slečinky a že na venkově také dcery učitelů, kupců, šenkýřů atd. trpí často slabostí svalů, nechutenstvím, špatným zažíváním a vůbec nedostatečnou výživou.

Tato slabost tělesná, míní pan Šolta, jde ruku v ruce se spotřebou čokolády, cukru a jiných sladkostí a proto má za to, že smí z těchto svých pozorování, která mimochodem řečeno ne zcela s pravdou souhlasí, usuzovati, že stává zvláštní „nemoc milovníků sladkostí“.

Jak patrno, pomíjí p. Šolta mnohem bližší vysvětlení, totiž že venkovské dívky ze stavu rolnického a v hospodářství pracující, své svaly v daleko vyšší míře používají a cvičí než dívky z tak zvaných vyšších stavů na venkově a ve městě také přehlédá pan Šolta, že prosté venkovské dívky nenosí šněrovaček.

Že týž pán takovým velikánům jako Virchov a j. odporuje, také zaráží. Toliko professor Bunge jest svědkem Šokovým, na nějž se odvolává. Zná ale zajisté jen jediný článek Bunge-ho, v němž se týž proti jednostrannému požívání cukru vyslovuje — proti požívání v takové míře, jaké vůbec v praksi nikdy nepřichází.

Těch několik kousků cukru, jež dítě požije, neznechutí mu hlavní jeho potravu — mléko, jímž dostává se mu dosti vápna, a vejce, jež mu poskytne potřebné železo. Dělník požije sotva tolik cukru, aby pak obyčejnou svou stravou pohrdal. Cukr jako dodavatele síly ostatně prof. Bunge dokonce zcela správně ocenil, jak o tom svědčí poslední vydání jeho díla: Učebnice physiologie člověka, v níž se týž učenec takto vyjadřuje: Cukr jest důležitou živinou, jest důležitým pramenem síly svalů a pravděpodobně všech stažitelných ústrojů tělesných.

Není proto plané nabádání k větší spotřebě cukru, aby se ho více odbylo, nýbrž založeno jest na přesně vědeckém bádání. Je to pro hospodáře potěšitelno proto, že z větší potřeby cukru může míti nejen on, ale i spotřebovatelé užitek.


Původní zdroj historického článku:
Česká hospodyně 1902, autor neuveden.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
20. července 2018


Diskuze k článku „Máme jíst cukr, nebo se mu raději vyhýbat?“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.