Podle čeho získalo Brno své jméno a jak se v něm žilo a pracovalo před 120 lety?

Brno.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Panorama Brna, na Moravě.

Brno, hlavní město markrabství Moravského, původně podhradí starého hradu Brna, na jehož místě na hoře západně nad městem zvedají se pochmurné, tolika strašlivými pověstmi a fantastickými romány opředené zdi Špilberka., činí dojem střediska veskrze průmyslového a čile obchodního.

Hrad brněnský byl již v XI. st. z nejdůležitějších župních hradů na Moravě. Jméno Brna odvozuje se ze staroslavného brъnije, to jest bláto, hlinovatina s povahou míst druhdy zajisté velmi dobře související.

Teprve od r. 1317. datuje se název castrum Spilberch, jímž počalo německé obyvatelstvo nazývati pahorek, na němž hrad stál, a později i hrad sám. Průmyslem zvláště soukennictvím náleží Brno k nejpřednějším městům rakouským; jest zde asi 100 továren, tkalcoven a přádelen, které spracují ročně přes 300.000 centů vlny.

Brněnský hrad byl roku 1621 proměněn na vězení a proslul v tom ohledu zejména v letech 1742—1855. Později dán jest vrch městu ke zřízení sadův, a budova proměněna v kasárny. Obklíčena jest hradbami, má dva dvory, kostelík sv. Trojice, a ve skále vykopanou studnu 135 m hlubokou.

Na jih od Špilberku leží Staré Brno, které původně slulo »Na luze«, a chová zajímavou památku stavitelskou, z cihel v podobě kříže vystavený chrám Nanebevzetí P. Marie s augustinianským klášterem od králové Alžběty, vdovy Václava II., založeným a dosud proto »Králové klášter« zvaným. Středem Brna je »vnitřní město« rázu středověkého, seskupené kolem Velkého náměstí s mnohými památnými domy.