Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   obchod Bejvávalo.cz   •   magazín Příroda.cz   •   originální samolepky Pieris.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na obrázky DraGIF.cz

Proč vznikly a jak fungují extrémně nebezpečné tříštivé střely dum-dum
původně vyšlo: Epocha 1899, autor neuveden.

Obyčejné náboje z pušky prý nezpůsobovaly témeř žádné vážné zranění a proto si vysloužily podivné označení - humanitní. Článek z roku 1899 vám popíše speciální typ náboje, který naopak způsobuje zasaženým extrémně závažná zranění.


Střely „dum-dum“.

Není to právě pocitem povznášejícím, zabočiti občasně na ono pole lidské činnosti, které si obralo za úkol vynalézati nové prostředky ku ničení lidských životů. Bohužel ale zaujímá právě technika zbrojní velice důležité místo v seznamu moderních vymožeností, jakoby na vzdor všem kongresům míru.

A právě válka v Transvaalu, kde zápasí chrabrý nárůdek Boerů o svou existenci, přivádí nám na mysl opět jeden z oněch nelidských prostředků smrtících, který jest „osvícenému“ století našemu k hanbě.

Před několika lety vyskytla se zpráva o novém druhu střel, jakých užívalo koloniální vojsko anglické. Zejména ve válce indické a habešské objevuje se tento barbarský způsob boje. Střela „dum-dum“ způsobuje hrozné rány, neboť tříští kosti a působí málem jako střela explosivní. Střely této používáno pro malokaliberní zbraně, tedy moderní pušky vojenské, jichž začáteční rychlost obnáší asi 700 metrů za vteřinu.

Obyčejná střela malé ráže vyzkoušena byla v posledních letech dostatečně v míru i ve válce. Lékaři tvrdí, že střela malé ráže jest daleko méně nebezpečnou, nežli střela starší soustavy. Vnikne-li střela malokaliberní do masitých částí těla anebo do kosti, způsobuje ránu jen malou a hladkou, která se rychle hojí. Poměrně mírný účinek tento doznal uznání, které málem podobá se chvalořeči. Nezpůsobuje prý obyčejně smrt, nýbrž jen rány nepříliš nebezpečné, tak že raněný často ani neví, že byl zasáhnut, a bojuje dále.

Proto prý nazývali Habešané italské pušky „zbraně, které neusmrcují“, a Indové opět anglickou pušku (systém Lee-Metford, ráže 7.7 mm.) „puškou dětskou“. Když čteme podobné, pak ovšem snadno pochopíme nadšení jednotlivých autorit, které neváhaly pojmenovati moderní pušku malokaliberní zbraní „humanitní“. Pěkná to věru humanita, která neštíti se vražditi hromadně !

Zcela jinak ale vypadá účinek malokaliberní střely, jestliže zasahuje měkké části těla. V tom případu nastává účinek zcela zvláštní. Vniknutím do tekutiny přenáší se patrně celý náraz střely na zasaženou část a způsobuje strašné spousty. Veškerá energie pohybu sděluje se tekutině a proměňuje se v tlak hydrostatický.

O tom svědčí také pokusy, konané v době míru. Mířeno příkladně na sud dřevěný, naplněný vodou. Střela pronikla dno sudu a nalezena uvnitř jen nepatrně deformována. Za to ale nárazem na vodu povstal okamžitý tlak hydrostatický, který roztrhl nádobu, jakoby následkem mírné explose. Tato vlastnost střel „humanitních“ tedy plně vyváží domnělou jich neškodnost, neboť každý nepředpojatý uzná, že v bitvě nebéře se velikých ohledů při vyhledávání cíle.

Leč, anglický důvtip věděl si rady. Ve válce indické bylo vojsko nemálo užaslým, že často i raněný nepřítel bojoval dále, nepodléhaje okamžitě střelné ráně. Aby tedy „barbar“ učiněn byl boje neschopným, odstraněna část obalu, tak že vlastní projektil olověný jevil se částečně zbaven slupky kovové. A účinek byl skutečně dosažen.

Při nárazu sploštilo se totiž olovo a střela nabyla tvaru nepravidelného. Tím ovšem dosáhnuto výkonu neočekávaného. Střela totiž působila jako střepina granátu a rána střelná stala se smrtelnou, ničíc vazivo a veškeré části těla způsobem děsným. Praví se, že střela toho druhu (dum-dum) zavedena byla v anglickém vojsku pod názvem „Modell Indian“. V jedné z posledních válek indických zmocnil se kmen Afriditů značného množství těchto střel a použil jich proti Angličanům, kteří tak ovšem měli vhodné příležitosti, zkusiti svůj vynález sami na sobě.

Přiložené vyobrazení znázorňuje projektil před výstřelem (v levo) a různé tvary deformovaných střel po výstřelu.

Tento barbarský způsob střelby jest ostatně proti usnesení mezinárodnímu a stal se i předmětem jednání na posledním kongresu míru v Haagu.

Uvádíme zde ještě jiný druh střel, jichž ale užívá se jen při honbě na dravou zvěř. Explosivní střelu systém „Podevils“ a střelu explosivní, určenou pro, honbu na slony a vůbec tvrdokožce. Účinek obyčejné střely při značném odporu, jaký poskytuje tvrdá a silná vrstva kožní, byl by oslaben a z větší části minul by se cílem. Uváží-li se, že zejména při honbě na velké dravce závisí někdy od jediné rány život lovce samého, pak uznáme snadněji nezbytnost podobných opatření.

Zařízení explosivních střel puškových jest dosti jednoduché a lze sobě dle připojených obrazců ihned vysvětliti účinek. U střely „Podevils“ jest hlavní těleso olověné poněkud rozšířeno v dolení části. Uvnitř umístěna mosazná rourka, jejíž spodní část jest kuželovitá a obsahuje zápalku. Vnitřek rourky vyplněn jest střelným prachem a v ose nalézá se hřeb, aniž by však jeho hlava přečnívala okraj střely. Teprve při výstřelu puzena jest rourka mosazná do předu olověného tělesa účinkem povstalých plynů, jak v druhém obrazci naznačeno. Narazí-lí nyní střela na cíl, přichází k platnosti i hřeb, který zpátečním nárazem octne se v zápalce a způsobí explosi.

Ještě jednodušší jest druhá zde vyobrazená střela pro honbu na tvrdokožce. Projektil jest určen pro zadovku větší ráže. Náplň střelného prachu umístěna v tělese hlavním, kteréž opatřeno v ose hřebem a na dolní části šroubem se zápalkou. Nárazem hřebu při dosažení cíle nastane výbuch podobně jako v případu předešlém.

Podobných konstrukcí střel explosivních jest ostatně celá řada, aniž bychom zde uváděli další druhy.



původ historického článku:
Epocha 1899, autor neuveden.


datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
21. června 2018



Debata k článku 'Proč vznikly a jak fungují extrémně nebezpečné tříštivé střely dum-dum'





Fotoarchiv





Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání včetně původních obrázků.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu ani opravovány původní překlepy.

Pokud chcete náš obsah převzít nebo máte zájem u nás zveřejnit svůj PR článek, tak nás prosím kontaktujte.

© 2011 - 2018 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X



Naše další projekty:

Zajímavé odkazy: Webhosting, Aplus Hotel - levné ubytování v Praze

Chcete zde být také uvedeni? Kontaktujte nás.