Nikola Tesla: bezpečná elektřina a bezdrátové žárovky

Nikola Tesla.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Nikola Tesla

Nikola Tesla nar. 1857 ve Smiljanu, v župě Lické král. Chorvatsko-Slavonského. Jako inženýr byl v Paříži. Brzy odešel do Ameriky, kdež dosud žije.

Světlo budoucnosti.

Když Hertz svými velkolepými pokusy s elektrickými vlnami potvrdil Maxwellovu domněnku o totožnosti energie elektrické a světelné, vznikla skvělá myšlenka: přímo zaměniti energii elektrickou v energii světelnou.

Tuto ideu uskutečniti předsevzal si Mikuláš Tesla. Jeho snahou jest sestrojiti elektrické lampy, po případě motory atd. tak, aby nebylo potřebí drátů, jimiž se přivádí proud, jen když jest silné elektrické pole. K pokusům svým potřeboval proudů, které by svůj směr neobyčejně rychle střídaly a byly nesmírného napjetí. Žádoucích proudů nabyl přístroji, které si byl sám k tomu účelu zhotovil (stroje dynamické, zvláště upravená leydenská láhev).

Nikola Tesla ve své laboratoři.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Světelné zjevy, jichž získal těmito proudy jsou dvojího druhu: ve vzduchu a v prostoru zředěném. Ve vzduchu vykouzlil »elektrický plamen«, zvýšil-li počet oscillací na 20.000 za vteřinu.

Tesla myslí, že bude možno při dostatečně rychlých obratech povahu celého úkazu potlačiti a docíliti elektrického plamene moderního, ničím neživeného, v němž by se neodehrával pochod chemický, nýbrž jen změna elektrické energie v tepelnou neb světelnou a že by se jím dle libosti jednou topilo, jindy svítilo.

Se vzduchoprázdným prostorem sestrojil Tesla několik lamp. Jedny lampy jsou napájeny jen jediným drátem (unipolární) a září svítivým tělískem (kuličkou rubínovou, kuličkou z karborundu, kulička skleněná, vodivým práškem vyplněná), druhé lampy nemají vůbec drátů přívodních, z nichž jedny svítí ještě vzduchoprázdnou kuličkou v rourku vybíhající a uprostřed lampy umístěnou, druhé, zcela obyčejné trubice vzduchoprázdně však se rozsvěcují v elektrickém poli rychle oscillujícím a září bez přívodních drátů i bez jakéhokoliv svítivého tělíska. Toto osvětlení pokládá Tesla za ideální a tyto lampy nazývá »lampami budoucnosti.«

Jest překvapující, že Teslovy proudy o tak vysokém napjetí (100.000 Volt) a rychlé oscillaci (20.000 obratů za vteřinu) nepůsobí tak zhoubně na organismus lidský, jako by působily proudy téhož napjetí, ale mírnější rychlosti oscillací.

Vždyť již nepatrná jiskra z elektriky jest nanejvýš nepříjemná, ne-li škodlivá. Tuto věc lze srovnati s jinými obdobami: Zvuk, způsobený menším počtem záchvějů za vteřinu, může i porušiti bubínek sluchový, kdežto záchvějů nad míru rychlých ani neslyšíme. Silné světlo bílé může oko i oslepiti, avšak daleko rychlejší záchvěje paprsků ultrafialových na oko nepůsobí. Při amputací pilou velmi rychle se otáčející bolesti nemocný neznamená.

Tesla navrhuje těchto proudů střídavých použiti k léčení. Spojí-li se osoba isolovaná s polem transformatoru, zahřívá se povrch celého jejího těla, což může míti dobrý účinek jako insolace (zahřívání paprsky slunečními).