Pražské trhy za dob našich prababiček
Pražské trhy
Venkovanky závidí velkoměšťkám steré výhody, které Praha poskytuje. Ale jakmile se na svět rozesměje jaro, vkrádá se trochu závisti zase do srdcí Pražanek a ony s lítostí vzpomínají na rozkvetlé sady přímo před okny malých domečků, na keře a květy po lukách a stráních rozseté.
Samy, nemajíce jarní dekorace bohaté přírody, krášlí své příbytky, ztracené v šedi vysokých, nevlídných činžáků a úzkých ulic alespoň skrovnými vě- tévkami venkovské zeleni a zastavují se na cestě z nákupu na Uhelném trhu a sním sousedících ulicích, aby si za nějakou korunku koupily trochu květu pro své temné pokojíky. Bodré prodavačky, většinou venkovanky, mají ve svých ošatkách vyloženo kus venkovského jara, a veselou tváří, přívětivým slovem doporučují své vonné, krásné zboží.
Kus dále kralují zase nad ošatkami žlutých pomerančů a velikých karfiolů jejich neméně hodné sousedky, jejichž zboží se těší rovněž značnému zájmu kupujících. Pražské květinářky, ovocnářky a ostatní trhovkyně jsou svérázným, dobrým nárůdkem. Poctivě si ten svůj denní chlebíček vydělávají a ani největší zima a mráz nepřipraví je o charakteristickou vlastnost: dobrý humor, výbornou vyřídilku a přívětivou ochotu. Ale ublížit si nedají, neboť mimo jiné jsou i národem nad jiné energickým.
Pražské květinářky, zelenářky a ovocnářky jsou tak typickými figurkami, že by bylo těžko si bez nich naše ulice představit. Nejsou to mladé dívčiny, které v cizině nabízejí květy kolemjdoucím — u nás je toto odvětví obchodu vyjí raženo ženám věku usedlejšího.
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.
| Další články na podobné téma | ||
|---|---|---|
 Jaká byla první slova českých dětí před 100 lety |  Jak z dětí vychovat vůdčí osobnosti? |  Humor našich předků: recept na dokonalného manžela |
| zobrazit více článků... | ||