Luigi Galvani - žabí stehýnka a objev fluidu životního

původně vyšlo: Epocha 1898, autor neuveden.
Víte, jak přesně to kdysi s objevem Luigi Galvaniho bylo a v čem se Galvani na rozdíl od Volta mýlil? Prozradí vám to historický článek z roku 1898.


Luigi Galvani.

Kdyby rod žabí měl svých kulturně-historických dějin, jméno Galvaniho tvořilo by mezník, naznačující novou epochu. Různé však pocity zmocňují se historika, uvažuje-li, za jakých poměrů stal se muž onen zakladatelem nauky, která podnes zove se dle něho — galvanismem.

Nelze upříti Galvanimu uznání, ale trapně působí vzpomínka na odpor, s jakým Galvani stavěl se oproti argumentaci přesné vědy, která přivésti měla světlo do nového objevu a jejíž posvěceným apoštolem byl Alexandr Volta, intellektuelní původce galvanismu po stránce vědecké.

Náhoda — ono dítko rozmaru — stala se příčinou nového objevu. Ačkoliv Galvani z počátku nebyl přístupným přesnějšímu rozboru svého objevu, nicméně bylo by nespravedlivo, zneuznávati význam, jaký pojí se k jeho objevu a výzkumům pozdějším, které s tímto souvisí.

Luigi Galvani narodil se dne 9. září 1737 v italském městě Bologni. Původně nakloněn stavu kněžskému, věnoval se po přání rodičů studiu medicíny. Stal se lékařem v Bologni a r. 1761 profesorem anatomie tamtéž. Zabýval se pilně studiem t. zv. fluida nervového, které charakterisuje svou nejasnou povahou dostatečně úroveň tehdejší vědy lékařské.

Při pokusech svých Galvani používal i elektřiny a proto mnozí jsou náhledu, že objev jeho nikterak není tak zcela věcí pouhé náhody, jak někteří se domnívají. Ostatně jest každý vynález více méně věcí náhody, není-li právě posledním článkem řetězu methodické řady prací přípravných. Neboť — o čem nemáme zdání, nemožno také předpokládati. Jsouť ale věci na světě, o kterých směle možno užíti tohoto slova.

Chrám vědě posvěcený chová v sobě i podnes tajemství mnohá, sedmero zámky opatřená, jichž snad nikdy nedobude věda sama — leč pouhá slepá náhoda. A toto doznání jest trapným pro intellekt člověka — vládce přírody!

Náhodou zajisté bylo, že manželce Galvaniho předepsána byla polévka žabí „proti nachlazení“ a při tom stehénka žabí octla se tu v blízkosti elektrického stroje. Nastalé záchvěvy stehének zavdaly Galvanimu podnět k domněnce, že objevil záhadný „fluid nervový“, anebo „životní“, jak sám jej nazýval. Druhá náhoda utvrdila onu domněnku u Galvaniho. Rozvěsil jindy žabí stehénka, upevněná na měděných sponkách — na železném pavlanu. Jakmile stehénka dotkla se železa, nastalo chvění svalstva.

Tento nový objev dokonce učinil Galvaniho zarputilým zastancem myšlénky „fluidu životního“, ačkoliv rozvážný Volta s klidem učence vysvětlil příčinu způsobem jiným, totiž účinkem elektrickým, který nastává dotekem dvou kovů, při čem organismus zvířecí tvoří pouhé prostředí. Galvani trval na svém a zkoušel dále. Mezi tím ale Volta postavil základ pro svůj objev (sloupu Voltova) a dokázal, že bezpřímým působením kovů povstane elektřina i tehdy, když prostředí tvoří tekutina. Oba učenci stáli tehdy proti sobě v přímém odporu. Přívrženci Galvaniho byli z počátku četnějšími, pak ale veřejná mínění bralo se cestou jinou a vítězila myšlénka Voltova.

A přes to měl Galvani — alespoň v jednom ohledu, pravdu. Odstranil totiž veškeré kovy, spojil svalstvo stehénka s páteří a ejhle — záchvěvy dostavily se opět! Také nyní domníval se Volta, viděti v tom pouhý úkaz elektřiny doteku, a přece byla to příčina zcela jiná. Mysl vrstevníků byla příliš rozechvěna v době tehdejší, než aby se poznalo, že záchvěv onen jest objevem zcela novým a zakládá se na elektřině zvířecí. Teprve roku 1827 Nobili pokračoval v naznačeném směru a později Dubois-Reymond zdokonalil novou nauku.

Galvani končil život svůj velmi trudně. Republika francouzská podmanila si Italii a žádala přísahu věrnosti. Galvani odolal, ale pozbyl svého místa jako profesor. Teprvé po čase dostalo se mu opět uznání a přízně — avšak příliž pozdě. Zemřel v Bologni 4. prosince 1798.

Byť i nezářil genius jeho po způsobu oněch, jež zanechávají lidstvu celý svět nových vymožeností v závět, dvě věci lidstvo děkuje Galvanimu, jichž stal se původcem. Elektřinu galvanickou a fysiologickou. Dosti pro lidstvo, než aby necítilo se povděčným muži onomu pro všechny časy.


Původní zdroj historického článku:
Epocha 1898, autor neuveden.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
3. března 2018


Diskuze k článku „Luigi Galvani - žabí stehýnka a objev fluidu životního“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2022 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.