Naše projekty:   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   magazín Příroda.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Bejvávalo.cz

nejnavštěvovanější český server věnovaný historii

Jak se peče armádní polní chléb

původně vyšlo: Český svět 1907, autor Chopine
Jak zásobovat vojáky v bitvě čerstvým chlebem? Snadno, stačí převézt mouku a chléb můžete péct vojákům přímo v zákopech v polní pekárně. Více v článku z roku 1907.


Jak se zásobuje rakouská armáda chlebem v poli

Aby měla armáda ve válce vždy dostatek chleba, zřízeny jsou polní pekárny. Ty mají upéci potřebné množství chleba a dodati jednotlivým oddílům v poli bud přímo neb nepřímo (prostřednictvím kolon zásobovacích), což jest obyčejnější, a tak umožniti, aby dostal každý muž denně čerstvý chléb.

Podobné zařízení k pečení chleba, jaké má každá divise pěchoty, má také každé sborové velitelství, které se musí starati o tento nejhlavnější prostředek výživy pro všechny bezprostředně podřízené oddíly.

Všimněme si, jak jest tomu u divise. Vidíme, že jest tu deset kamen, povozů osmdesát. Kamna, jež mají podobu cylindru a jsou na čtyřkolovém podstavci, jsou ze železa a tak připravena, že se můžeme s nimi dáti na pochod nebo je k použití roztopiti, což se děje někdy též při pochodu. Máme-li však chléb péci, musí býti kamna v klidu.

Výsledky jsou znamenité. Za 24 hodin možno sázeti 24 až 25krát po 60 bochnících, což činí průměrně 2800—3000 porcí. Počet porcí jest ovšem menší ve dnech, kdy se koná pochod, poněvadž mine mnoho času, než vykonají se přípravy jak k pečení chleba, tak k pochodu; mnohou hodinu pohltí pak pochod sám. Něco podobného máme též u zařízení pro celý sbor.

Někdy se ovšem stane, že si musí jednotlivé oddíly samy chléb péci, ale i o to jest postaráno; již v míru konají se každoročně cvičení toho druhu. U každého pluku obdrží důstojník zásobovacího sboru rozkaz, aby s pekaři, kteří jsou u pluku, postavil za okolností, jež odpovídají úplně okolnostem ve válce, polní pece a provedl pečení chleba, jak by to činil v čas potřeby.

Tyto pece, které mají podobu kužele, smějí býti zhotoveny jen z toho materiálu, jenž jest po ruce, a vyžadují k postavení asi tří hodin času. — Není to nic jiného, než vrstva hlíny, která spočívá na kostře z tyčí a pleteniny; za podlahu slouží vrstva štěrku, na který se dá také 4 cm. vysoko hlíny, a ta se upěchuje. Ještě lepší je pokrýti dno pece cihlami, seženou-li se.

Nyní se pec roztopí, k čemuž jest potřebí asi 9 hodin. V tomto čase připraví se těsto, z něho se nadělají pecny, ty se dají syrové do rozžhavené pece — a za hodinu je chléb upečen. Poněvadž se vejde do každé pece asi 25 pecnů, t. j. 50 porcí, může se při jednom roztopení v 6 takových pecích napéci 150 pecnů, t. j. 300 porcí chleba.

Když se pecny z pecí vytáhnou, rozloží se na slámu neb na složené stany, aby vychladly. Na to se pec znovu roztopí. Zatím co se pekla první dávka, připravilo se těsto a pecny pro druhou, a tak se to opakuje, až se napeče dostatečný počet.

Veliký vliv má na tuto výrobu chleba počasí. Je-li chladno, špatně chleb kyne, a tu trvá pečení déle, než když je počasí teplejší.

Jakost takto pečeného chleba jest také dobrá. Při jednom takovém pokusu pečení bylo uznáno jen pět pecnů za nehodící se k požívání, výsledky to tedy zcela uspokojivé.

Z toho všeho vidíme, že má naše armáda rozsáhlá a vhodná opatření, aby mohl býti každý muž v poli lehce dostatečným množstvím čerstvého chleba zaopatřen.


Původní zdroj historického článku:
Český svět 1907, autor Chopine




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
31. srpna 2017


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.








Debata k článku Jak se peče armádní polní chléb


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2020 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.