Konec nehodám, kdy tramvaj přejede člověka

původně vyšlo: Epocha 1902, autor A. Svoboda, vrchní inž. městských drah pražských.
Vážné nehody, kdy rozjetá tramvaj srazí chodce, se ve městech občas stávají a někdy mají i tragické konce. Přinášíme vám detailní popis jednoho z možných řešení tohoto problému, které bylo začátkem minulého století testováno v Praze.


Ochranný přístroj soustavy Lange-Möck pro vozy tramwayové.

U elektrických drah pražských zaveden byl na zkoušku přístroj nahoře jmenovaných vynálezců v Dortmundě. Přístroj ten je velmi jednoduchý a vyhovuje mnohým podmínkám kladeným na podobná ochranná opatření. Úplně dokonalým ovšem není, má také své vady, ale je hoden toho, aby příslušné zkoušky byly s ním předsevzaty.

Hlavních podmínek, jichž vyplnění dlužno žádati na ochranném zařízení pro vozy tramwayové, je velmi mnoho; jsou as následující:

1. Přístroj nesmí činiti nemožným neb nesnadným spojení dvou vozů motorových neb vozu motorového s vozem vlečným.

2. Při seřadění vozů za sebou, na př. v remissi, nesmí tomuto seřaďování přístroj vaditi a nesmí se při sražení vozů porouchati.

3. Apparat musí býti samočinný, protože v případu neštěstí nelze spoléhati na duchapřítomnost řidiče, který by teprve přístroj měl uvésti v činnost.

4. Spodní obrys přístroje musí mít v poloze klidu určitou vzdálenost od úrovně ulice, aby nemohl být poškozen nahodilými předměty neb nerovností terainu.

5. V nebezpečí musí se přístroj přitlačiti samočinně, úplně a těsně k zemi a pojati na sebe povalenou osobu, aby byla zachráněna před těžkým poraněním.

6. Přístroj musí být jednoduchý, protože složité přístroje potřebují časté opravy, stávají se v době potřeby neschopnými a vypovídají službu.

Uvedený ochranný rám soustavy Lange-Möckovy znázorňují dva pohledy fotografické a dva náčrtky. Celý přístroj je montován na první traverse A plošiny vozu motorového pomocí dvou pohyblivých ramen B , která jsou klouby spojena s připevňující tyčí přinýtovanou na traverse. Na ramenech B jsou připevněny pomocí kloubů pákové tyče C, na nichž do určité výše napnuta provazová síť D, která má zabrániti, aby se předmět nedostal do mřížoví pák. Tyče C spojeny jsou příčnou tyčí E, která na obou koncích svých nese otočné spojky F i s pákami G, které jsou rovněž otočně spojeny.

Na pákách G uložena deska J ze silného dírkovaného plechu, která má pojati na sebe předměty neb osoby dostavší se pod vůz tramwayový. Tyto páky jsou uloženy na hřídelích H poblíže předních kol vozu a jsou prodlouženy na zad, kdež na konci zvláštním závažím K udržují přístroj v normalné poloze.

K tomuto stručnému popisu našeho přístroje třeba podotknouti následující o jeho působení: Narazí-li ochranná síť D, která na své dolejší obrubě jest opatřena malými pryžovými kolečky H ve výši asi 70 mm nade dlažbou, na nějakou překážku, zatlačí se zpět, čímž také zasunou se ramena F sedící na hřídeli E. Tím sníží se spodní deska J a přitiskne se těsně ke kolejím resp. k jízdné dráze. Předmět ležící v cestě nebo člověk, který před vůz upadnul, je deskou nabrán a tak uchován před dalším poškozením.

Jakmile byl motorový vůz zastaven a předmět odstraněn, vrátí se opětně přístroj do svého původního a nové činnosti schopného stavu.

Závěs ochranné sítě D nalézá se asi 30 cm před deskou J, takže při její zasouvání současně se deska přitiskne ke dlažbě a smýká se pak před vozem, takže žádný předmět pod desku se dostati nemůže.

S popsaným přístrojem provedla správa pražských elektrických podniků pokusy, které měly výsledek dosti příznivý. Mechanismus ten má však také své vady, hlavně tu, že kryje toliko předek vozu v jeho šířce a neposkytuje dosti ochrany po stranách vozu mezi ochrannou sítí R a koly vozovými.

Mimo tento uvedený přístroj montují se u elektrických drah pražských ještě dva jiné přístroje, z nichž jeden má za účel překážku odstraniti a druhý zabrániti úplně, aby předmět nedostal se pod kola vozu. Oba přístroje nejsou dosud vyzkoušeny a třeba tudiž vyčkati příslušného jich osvědčení.


Původní zdroj historického článku:
Epocha 1902, autor A. Svoboda, vrchní inž. městských drah pražských.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
9. ledna 2018


Diskuze k článku „Konec nehodám, kdy tramvaj přejede člověka“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2022 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.