Naše projekty:   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   magazín Příroda.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Bejvávalo.cz

nejnavštěvovanější český server věnovaný historii

Nakladatel Jan Otto

původně vyšlo: Besedy lidu 1902, autor neuveden.
Ottův slovník naučný je dílo známé dodnes, ale nakladatel Jan Otto toho vytvořil a dokázal o hodně víc. Článek z roku 1902 vám tuto významnou českou osobnost představí blíže.


Jan Otto, vynikající knihtiskař a nakladatel český.

Šedesát roků účinného, tiché práci věnovaného života, jenž sloučen s literaturou naší byl původcem přemnohých úspěchů jejích — neboť sotva které jméno od let osmdesátých až po naše dny mohlo býti tak často opakováno při vyčtení nákladu dobrých knih a monumentálních děl českých.

Máme-li býti spravedliví k ocenění činnosti muže některého, zkoumejme činnost tu i způsobem takovým, že vyjmeme ji a odečteme z oboru jeho působnosti vůbec a pozorujeme, jak veliké prázdné místo ostaví: tak obdržíme záporný, ale přece nejsprávnější obraz činnosti a zásluh, a jedině tak možno plně oceniti a vystihnouti význam něčí v povolání jeho neb i v životě veřejném. A ještě dále: uvažujme, že všady v životě každá pěkná, zdravá a dobru obecnému prospěšná myšlenka vzbouzí k životu sto nových, blahodárná činnost člověka jednoho vyvolává i zdravé úsilí mnohých jiných; a to jest úkaz, na nějž dlužno veřejně mocný zřetel klásti při posuzování života tak plodného, z něhož písemnictví našemu vzešel zisk tak podstatný!

Činnost p. Jana Otty zasahá po celá desetiletí blahodárně a pronikavě do našeho života kulturního, a výsledky její podrobeny jsou úsudku celé naší veřejnosti; z té příčiny můžeme dnes i my beze všeho ohledu a ostychu poukázati k ní a ku plodům jejím jako k výsledkům snažení ryze ideálního, věnovaného statkům národa nejdražším — šíření osvěty vydáváním výborných českých knih a tudíž šířením literatury národní. Podstatný podíl na tom má ovšem i bohatá zkušenost životní a neunavná snaha po práci na základech čím dále tím širších a hlubších.

Když roku 1871 Jan Otto, tehdáž muž třicetiletý (narodil se 8. listopadu 1841 v Přibyslavi, kdež jeho otec byl váženým lékařem), byv dříve účetním a pak disponentem knihtiskárny a nakladatelství firmy Edvard Grégr v Praze a pobyv delší dobu v Německu a Paříži, ujal se knihtiskárny známého vydavatele a knihkupce Jaroslava Pospíšila, jako jeho zeť, jak chudičkou k poměrům nynějším byla tehda literatura naše!

Bylo zde zvláště jako nakladatelů potřebí sil mladých, činných a neohrožených, a nejpodnikavějších z nich osvědčila se ihned mladá firma Ottova. »Osvěta lidu«, »Ottova laciná knihovna národní«, »Paleček« a j. nové podniky ukazovaly, na jak zdravý základ položena četba lidová. Ujala se a rozmnožila časem nesmírně. Také knihtiskárně, jedné z representantek českého umění Guttenbergova, věnována péče největší.

Nová odvětví — galvanoplastika, sereotypie a dřevorytectví a domácí »lipské« vazby — vznikla v ní, až posléze neunavnou prací a stálým hledáním a používáním nových, skutečně cenných vynálezů v odvětví tom vyšinula se na závod, jenž podnikl vítěznou konkurrenci s nejpřednějšími ústavy světovými a získal české práci a českému dílu respektu v celé cizině. Závodu tomu svěřována k tisku nejpřednější česká díla literární — spisy Matice české, publikace Akademie císaře Františka Josefa, a vedle toho i papíry nejrůznějších ústavů peněžních a podniků veřejných. Knihtiskárna tato zaměstnávala koncem r. 1899 250 lidí.

Tato knihtiskárna byla jasným obrazem rozvoje literatury naší. Celá řada výtečných, ba epochálních děl českých vyšla nákladem Ottovým a výpravou knihtiskárny jeho. V tom ohledu literární katalog firmy té podává nám billanci svrchovaně významnou pro celý stav naší kultury — a literární historie, srovná-li stav písemnictví našeho z let sedmdesátých se stavem literatury naší v době přítomné, nebude se moci ubráni ti pyšnému dojmu, ba radostnému nadšení, neboť sezná, že na mnohé naše velkolepé podniky literární, dnes už pevně zakořeněné a k vítěznému konci spějící, nebylo lze tenkráte pomysliti ani ve snech nej bláhovějších.

Veřejnost naše ví velmi dobře, komu na tom všem připadá lví podíl podnikání, práce i vytoužených výsledků!.. .

Činnost taková nemohla se ovšem vymykati ani životu veřejnému, výbor »Sokola pražského« ještě za dob Fügnera a Tyrše, místopředseda spolku »Merkur« a v něm původce myšlenky na založení české Akademie obchodní a v ní pak dlouholetý místopředseda a předseda, místopředseda první občanské záložny, člen správní rady Živnostenské banky, člen ředitelstva jednoty Průmyslové, člen výboru pro dostavění Národního divadla a v něm zase původce myšlenky na zařízení sbírek krejcarových, člen výboru Matice Školské, dlouholetý člen sboru pražských obecních starších a v něm neúnavný pracovník zvláště v oboru hospodářském, zástupce živnostnictva v obchodní komoře pražské a v ní neustupný bojovník o většinu českou, člen výkonného výboru obou velikých našich výstav, Jubilejní i Národopisné, přísedící obchodního soudu - to vše lze právem nazvati obrovskou, požehnanou činností muže, jemuž neustálá práce stala se životním povoláním a skutečnou potřebou. To vše tvoří gloriolu nepokrytých a marně tajených zásluh osobnosti, o níž možno říci, že stála vždycky v prvních řadách národních našich pracovníků.

Nemohlo ovšem býti jinak, než že na bohatou činnost takovou po zásluze bylo upozorněno, doma i v oblastech slovanských. Rytířský řád Františka Josefa, železná koruna III. tř. a černohorský řád komthurský Danilův, výslovně za zásluhy o slovanskou literaturu udělený, titul císařského rady jako přísedícího obchodního soudu, velká zlatá medaille král. hlav. města Prahy a nejvyšší cena — zlatá medaille — na světové výstavě Pařížské r. 1900, censorství pražské filiálky rakousko-uherské banky, to jsou vnější officielní důkazy zásluh a činnosti té.

Ale pod tím vším tají se vědomí stokráte blaživější: celý život mužný, ztrávený v práci na prospěch české věci, bohatý pokrok a rozvoj písemnictví našeho, vtělení ve skutečnost toho, k čemuž spěly vždy nej ušlechtilejší snahy národa. A s tím možno již klidně nastoupiti odpoledne života!


Původní zdroj historického článku:
Besedy lidu 1902, autor neuveden.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
30. října 2017


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.








Debata k článku Nakladatel Jan Otto


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2020 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.