Cesta prezidenta T. G. Masaryka na Moravu a Slovensko

Z páně presidentovy cesty na Moravu a Slovensko.

Dne 16. září nastoupil náš pan president první svou oficiální cestu po Moravě a Slovensku, na niž se tolik těšilo obyvatelstvo obou našich zemí. Byla to cesta v pravdě triumfální, opravdový pendant nezapomenutelného návratu Masarykova z osvobozovacích cest v prosinci po převratu.

V družině páně presidentově byl vedle sl. dr. Alice, předseda vlády Černý, zahraniční min. dr. Beneš, kancléř Šámal, ministr Burger, ministerský rada dr. Guth, podplukovník Rejholec, min. rada Schieszl atd. Vlak byl všude radostně pozdravován a vítán nadšenými velkými davy po celé délce tratí od Prahy až do Brna, zejména na větších stanicích.

V Č. Třebové a ve Skalici-Boskovicích (kde zastavil vlak po prvé na moravské půdě) bylo uvítání zvláště dojemné.

Ve stanici této vystoupil pan president za velkých ovací z vlaku a byl uvítán nejprve přednostou okresní správy politické v Boskovicích, místodržitel. radou Fendrychem, který představil mu shromážděné na nástupišti zástupce úřadů. Potom pozdravil pana presidenta zástupce místních legionářů, jemuž pan president poděkoval srdečným stiskem ruky. Žákyně obec. školy v Boskovicích, Jarmila Břežíková, přednesla pak pozdravnou báseň, načež jí pan president odpověděl: »Mám vás rád, děti!«

Slavné uvítání bylo zejména v Brně. Již dávno před tím. nežli dělové výstřely ze Špilberku ohlásily příjezd páně presidentův, očekávaly zástupy obecenstva a deputací jeho příjezd před nádražím a v ulicích brněnských, kudy měl se průvod ubírati. Když vlak vjel do nádraží slavnostně vyzdobeného, uvítala pana presidenta hudba p. pl. č. 43 a čestná rota pěš. pl. č. 10.

Pana presidenta pozdravil předseda zem. správní komise dr. Pluhař a starosta města dr. Macků, jemuž president odpověděl touto významnou řečí:

»Pane starosto, jsem rád, že po několikerých přípravách konečně jsem se dostal k vám do Brna a na Moravu. V Brně prožíval jsem několik let na střední škole, zde se mně dostal první výhled do světa. Pravíte, že Brno je ted jiné. Brno jistě dlouho bylo předměstím Vídně. Teď je druhým velkým městem našeho obnoveného státu. Sdílím s vámi radost z osvobození. Stali jsme se národem samostatným, ale tím dány nám nové úkoly a povinnosti. Přijímám plně, co pravíte o potřebě spravedlnosti národní a sociální. Vzpomínáte milými slovy všech spolutvůrců naší svobody — vděčně i s vámi vzpomínám. Věřím, že započaté dílo úspěšně dokonáme a dovršíme.«

Pan president v Bratislavě:

Za presidentovy návštěvy v Bratislavě uvítaly jej a pozdravily dne 19. září i ženy vyšívačky, sdružené kolem »Detvy«, ústavu to pro povznesení lidového umění a domácího průmyslu na Slovensku.

Výborná vyšívačka, Kateřina Bruderová z Vajnor, vykomponovala a stříbrem, zlatem i hedvábím vyšila krásnou podušku a doprovodila tento dar »Detvana« i originelní řečí, kterou si sama složila a která pana presidenta velmi dojala.

Na obrázku výšívaček je Kateřina Bruderová uprostřed s poduškou, ostatní jsou z okolí Bratislavy, z Vajnor, Čataj, Grobu atd. Otiskujeme doslovně i kousek řeči této lidové vyšívačky podle jejího rukopisu (i s pravopisnými chybami):

Slavný pane prezidente!

Čo vám priať, kde príhodný pro Vás dar vziať? Patrá Vám snad diamanty či koruna ze zlata? Oj nic! Skromnost Vaša tým pohrdne. Proto i já umejnila som si z mojej skromnej práce Vám tu malý dárek vyšít: to je malá poduščička a na nej uvitý veniec ze slovenského umenia a kvetov. Vykvetly v nem mnohé kvety, všetky majú svoje znaky — je tam tiež srdéčko — to znakom lásky, sú tam tiež jablčka jak rodinné svazky, flačkovia — lúbeznost, růžičky — príjemnosť, lístočky — vernost, hrozny a klase — že láska a pracovitost nás zachráni aj v tie najtěžšie čase...

Fotogalerie k článku