Historický elektrický invalidní vozík

rubrika: historické články / lékařství a zdraví, původně vyšlo: Práce a vynálezy 1923, autor neuveden.
Jak vypadal a jak fungoval elektrický vozík, vyráběný v Anglii v roce 1923? S tím vás seznámí náš dobový historický článek.
Následující text pochází z roku 1923

Malá lenoška na pohon elektrický

Používání elektřiny jako hnacího prostředku malých vozíků je velice praktické, hlavně jde-li o převážení chorých nebo slabých osob, které nepotřebují se pohybovati větší rychlostí.

Trojkolek poháněných ručně buď kývavým pohybem páky směrové nebo rukojetmi používají nyní hojně osoby ochromené. Aby se odstranila namahavá práce ruční, připojily některé továrny na vozík motorek, umístěný za zadními koly trojkolky, což však vyžaduje, aby řídící osoba měla aspoň povšechnou znalost motoru; mechanismus hnací nutno pak stále čistiti. Použije-li se elektřiny, je veškeré zařízení stále čisté a postačí starati se pouze o dobré mazání. Obsluha hnacího ústrojí se omezuje na pohyb páky reostatu a zařízení na obracení směru pohybu, čímž možno dosáhnouti různých rychlostí a pohybu dozadu.

Obsluha je snadná. Malá vozidla se pohánějí elektromotorem, jenž je napájen akumulátory. Sestrojují se však i trojkolky s motorem na předním kole. Jsou to vozy používané v některých větších skladištích. Vozíky lehké pro nemocné a pod. mají přední kola dvě. Jsou to tedy jakési čtyřkolky, jichž přední část má malý rozchod. Elektrický motor je připevněn nad předními koly, jež pohání svislým hřídelem a kuželovým soukolím anebo šroubem s kolem, jež značně zmírňuje rychlost. Jedoucí osoba řídí rychlost vozu reostatem, jejž ovládá jednoduchou pákou. Směr jízdy lze měniti dlouhou ruční pákou, vedoucí k předním kolům.

Elektromotor má výkon pouze ¼ k. s., baterie akumulátorová, umístěná pod sedadlem, má kapacitu 35 ampérhodin. Jedno nabití baterie postačí pro jízdu 35 až 40 km. Ve vozíku jsou kontrolní přístroje, na nichž lze stále zjišťovati stav baterie, a určitá značka ukazuje, že je nutno baterii nabiti. Přirozeně nelze tímto vozíkem dosáhnouti značnějších rychlostí, což však zcela postačí pro účely, pro něž je vozík určen. Dále nutno vytknouti způsob zavěšení, který byl obzvlášť prostudován pro nemocné, a upozorniti na samočinnou brzdu pásovou, jež začne působiti, když se motor zastaví.

Možno doufati, že ani nabíjení baterie nebude časem poskytovati nesnází, a tak že se vozíky s pohonem elektrickým značněji rozšíří. Vozík elektrický, který je viděti v obrázcích, sestrojila továrna Carters v Londýně (Qavendish Street 2).


Původní zdroj historického článku:
Práce a vynálezy 1923, autor neuveden.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
9. listopadu 2011


Diskuze k článku „Historický elektrický invalidní vozík“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.