Vzdělání.

Známkou falešného vzdělání je velký luxus v životosprávě.

Skutečně vzdělaný člověk nebude klásti největší váhu na jídlo a pití, na kabát a nábytek. Nejjistější známkou pravého vzdělanec je vznešená prostota ve všech věcech, v celém zjevu i způsobu života.

Jistou známkou vzdělání jsou také knihy, jmenovitě u osob, které mají dostatečné prostředky. Od vzdělaného člověka lze očekávat, že během dalšího života stává se tak sečtělým, že mu nic lidského nezůstává cizím.

Člověk tedy nemůže býti vzdělaným zároveň a účastniti se všech možných zábav, nemá tolik času.

Známkou nedostatečného vzdělání jsou hřmotné, neskromné způsoby; počíná-li si totiž člověk v přítomnosti jiných tak, jako by byl sám a je-li vůbec nezdvořilým.

Ke vzdělání náleží dále práce. Zahálka je vždy znamením nízkého smýšlení, byť byl zahaleč sebe zámožnější. Světáci a módní dámy se sebe větším nadáním otupí konečně do jisté míry a stávají se pro vše duševní lhostejnými. Člověk roste se svými vznešenými cíli.

Přílišné pachtění po výdělku nesnáší se se vzděláním. Ono mívá svůj původ v ctižádosti nebo hrabivosti, hlavních to dvou nepřátelích pravého vzdělání. Ani rozhazování ani skrblení nelze sloučili s pravým vzděláním. Shon po zisku a uctívání peněz nejspíše prozradí nevzdělance. Vzdělaný člověk umí malým býti i velikým, sytým i hladovým, ctěným i haněným.

Známkou nedostatečného vzdělání jest nadutost v obcování s nižšími a chudšími, jakož i pochlebování a ponižování se naproti vyšším. Jemně vzdělaný člověk je vždy zdvořilý a přívětivý, nejvíce však vůči osobám, jež společensky stojí pod ním.

Jsou ještě různé jiné známky nevzdělanosti, z nichž uvádíme: Mnoho o sobě mluvení. Povídání o osobních poměrech jiných. Vůbec velký mluvka nikdy neprozrazuje hlubokou vzdělanost.