Snaha o cenzuru snů

Čtení do postele.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Ballada o censorovi.

Jeden censor ve svém lůžku
našel inkoustovou tužku.

V úvahy se zabral cele:
— Jak ta přišla do postele?! —

V posteli.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Odhodláním volá provát:
— Nutno i sny censurovat!

Nejen v tisku Němci, Češi,
však i ve snech svých dnes hřeší!

Hned myšlenka byrokrata
ve skutek se vtělit chvátá.

Zašel v krám přísně se tváře:
— Snad by to šlo podle snáře?

Exemplář už v kapse jeho
vězí snáře egyptského.

Doma však se s cílem míjí:
— Nechci sázet v loterii!

Pryč s tím zlopověstným škvárem! —
Služce dává snář svůj darem.

Že však na své ulpěl hračce,
posílá k snů vykladačce.

Babka přišla — plačky ale.
Už se vidí v kriminále. —

(Před zákonem mnohdy klouzla...)
— Babo, ted svá zjev mi kouzla!

Sklesle věsí babka bradu:
»V této věci neznám radu!

Do budoucna zrak můj vidi
při návštěvě hloupých lidí.

Nemám se však k odpovědi,
když lidé nic nepovědí!

Noční sněni všelijaké
je mi španělskou vsí také ...«

»Dosti!« křičí censor, »dosti!«
Propoušti ji v nemilosti.

V svědomitosti své známé
sám a sám si hlavu láme.

Zpytavým pak ptá se tónem:
Nešlo by to biofonem?

Nešlo by to spiritismem
nebo jiným novým »ismem«?

Málo ji a málo pije,
jenom myšlence své žije.

Nečte předložené spisy —
propoušti i hanopisy.

Do hlavy se, tluče pěsti...
Jeho rozum zašel v scestí.

Až pak v Bohnicích kdys z rána
zavřela se za ním brána.

Větrové zvěst nesou dální:
Tak hyne muž geniální!

A tak — přes každý tlak s hůry —
sny jsou ještě bez censury!