Elektomagnetické dělo, zázračná zbraň známá více jak 100 let

rubrika: historické články / válka, zbraně a vojenství, původně vyšlo: Epocha 1908, autor V.H.
Začátkem minulého století začínala přebírat moc nad světem elektřina. Tak proč její ohromnou a přitom tichou sílu nepoužít i ve zbraních k vojenským účelům? První počátky vývoje elektromagnetických zbraní vám přiblíží článek z roku 1908.
Následující text pochází z roku 1908

Elektrická děla.

Výbušné látky u děl přišly již v tak obecné užívání, že ani nepomýšlíme na jinou možnost vyháněti strely z děl, třeba že již naši předkové na to upotřebovali jiných sil, jako napjaté tetivy u luku a spletených provazů u římských praků.

A přec co je přirozenějšího než aby věk elektřiny zkusil to jednou s děly elektrickými?

Předem budiž však poznamenáno, že dosavadní tvary elektrických děl nemají ještě praktického významu; avšak již pouhá skutečnost, že se na různých stranách konají pokusy upotřebit elektřiny na pohánění střel, dokazuje, že se na možnost užití elektřiny na tento účel vážně pomýšlí.

V jednom bodě už dnes předčí elektrické dělo každé dělo jiné; nevydává totiž ani kouř ani blesk ani hřmot, a může se tudiž dříve skrýti před nepřítelem než naše dnešní střelné zbraně.

Princip elektrického děla jest as takový: Jak známo, chová se cívka z isolovaného měděného drátu, kterým prochází elektrický proud, jako magnet, to jest dle směru proudu přitahuje magnet neb jej odpuzuje.

Na tomto principu se do jisté míry zakládají i naše elektrické motory, jichž kotvy mohou dosáhnout velmi veliké otáčivé rychlosti. Představíme-li si místo obrátek pohyb vodorovný, máme elektrické dělo v principu hotovo. Obtíž dát náboji dostatečnou rychlost spočívá hlavně v tom, že bud musí být cívka příliš dlouhá neb napjetí tak vysoké, že by se drát cívky roztavil.

Dánský professor Birkeland, známý šťastný vynálezce získávání kyseliny dusičné ze vzduchu, dostal už r. 1902 patent na elektrické dělo; nově pak (r. 1906) udělen byl podobný patent L. T. Forster-ovi.

Na místě souvislé drátěné cívky je hlaveň obklopena sedmi krátkými drátěnými cívkami, jimiž neprochází proud všemi současně, nýbrž jen pokud se náboj, který ovšem musí být ze železa nebo z oceli, dostane v blízkost vinutí.

Touto technickou myšlenkou jest jednotlivé vinutí účinkům proudu o vysokém spádu vydáno jen na tak krátko, že proud může mít na drát škodných účinků. Ježto se pak rychlost udělená náboji při každé cívce přičítá k rychlosti předešlé, má náboj opouštěje hlaveň rychlost dosti značnou.

Zatím ovšem netřeba se nám ještě „elektrických děl“ bát, neboť o dosažené rychlosti náboje a tudiž o jeho účincích vynálezce ještě mnoho neprozradil.


Původní zdroj historického článku:
Epocha 1908, autor V.H.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
7. srpna 2019


Diskuze k článku „Elektomagnetické dělo, zázračná zbraň známá více jak 100 let“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.