Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   magazín Příroda.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

Proč by měli rodiče vychovávat své děti k lásce ke zvířatům

původně vyšlo: Česká hospodyně 1909, autorka Pavla Moudrá.
Jak v lidech vybudovat kladný vztah k přírodě a zvířatům? Jak vám popíše článek z roku 1909, tak je nezbytné aby s tím rodiče začali už u svých malých dětí.


O výchově dítěte v lásce ku zvířeti.

Řeč proslovená Pavlou Moudrou na londýnském Světovém kongressu spolku pro ochranu zvířat.

„Nic nečiní člověka lidštějším než láska ku zvířeti“, praví Hall Fielding. Láska ta není žádným prchavým, pomíjejícím citem; ona je poslušností odvěkých zákonů Lásky a Spravedlnosti. Láskou a prokazováním spravedlnosti všem živým tvorům blížíme se vznešenému cíli lidstva, jenž je — státi se podobným božství, býti jako Ten, jenž je Spravedlnost a Láska.

Rozhlédneme-li se však po světě, vidíme, že tento zákon lásky a smilování je všude a stále porušován, z nevědomosti, z lhostejnosti a hlavně proto, že lidé nejsou vychováváni k lásce.

Vidíme na př. na ulici vozku, který týrá koně. Mluvte mu o milosrdenství, o jeho povinnosti k nižším tvorům — povídáte, dá se do smíchu nebo vám začne spílat.

Proč týrá člověk ten své zvíře, proč se vám směje, proč vám spílá, nevěda ani proč?

Protože nebyl vychován k poznání zákona smilování, protože se neučil, co je jeho povinností vůči nižším tvorům.

Neučili ho tomu jeho rodiče, neučila ho tomu jmenovitě jeho matka.

Vidíme všude kolem sebe krutost, týrání zvířete nebo naprostou lhostejnost k němu. Co je toho příčina? Je snad člověk přirozeně zkažený a zlomyslný?

Myslím, že ne. Vizte děcko, ležící v kolébce nebo batolící se po světnici! Malé jeho ručky natahují se láskyplně po všem co vidí; dítě chtělo by objímati psíka, kočku, koně a snad i lva nebo tygra, neznajíc žádného rozdílu mezi dobrým a zlým, mezi přítelem a nepřítelem.

Teprvé, když dítě vzrůstá, stává se buď přítelem nebo trýznitelem zvířete. Správná či nesprávná výchova je to, která určuje, co se stane z dítěte. Nechte dítě, kope-li z nevědomosti psa, nebo hází-li kamením po kočce, vzrůstati v názoru, že pes a kočka jsou „jenom zvířata“ a že je dobře je bít a pronásledovat, a dítě vyroste v člověka bez soustrasti k bolesti jiných, snad i ve zločince, jenž neušetří lidského života.

Výchova v dětství je jako zpracování měkké voskové hmoty. Jaký tvar této dáte, v takové setrvá. Můžete ji sformovati v podobu anděla nebo ďábla. Surový vozka nebyl vychován v lásce ke zvířeti. Kdyby byl býval, kdyby ho matka byla učila být laskavým, nedovedl by nikdy zvíře surově udeřiti.

Kázati mu na ulici o laskavosti, bývá často již pozdě. Člověk takový je jako starší strom, který byste chtěli ohýbati a skláněti; zlomí se vám v rukou a třísky jeho mohou vás zraniti. Chcete-li ho vypěstiti v ladný pěkný stromek, musíte s ním začíti záhy, dokud je mlád. Je tomu tak i s člověkem. Dítě má v sobě schopnost vzrůsti v dobrého, spravedlivého a laskavého člověka, musíte je však ohýbat a rovnat, jinak, začne-li jednou růsti křivě, vyroste v člověka nehodného a zlého; a napravovati a je kárati, když již v takového vyrostlo, bývá zpravidla pozdě.

Řekla jsem, že růžové ručky dítěte natahují se láskyplně z kolébky k vám; je úplně ve vaší moci, je především v moci matčině, zůstanou-li tyto ručky láskyplné, budou-li v sympathii objímati všechno živé tvorstvo, anebo změní-li se v surové ruce trýznitele, či vivisektora zvířat.

Jistý učenec byl tázán, kdy by se mělo začíti s výchovou dítěte. „Začal bych s jeho matkou“, odpověděl, „dlouho před jeho zrozením.“ V rukách matek leží osud celých národů. Jsou-li matky lhostejny k té které věci, nechť to je láska k vlasti nebo láska k lidstvu vůbec, věc, ta nemůže prospívati, neboť synové a dcery lhostejné matky nechopí se nikdy zbraně k uhájení jí.

Je-li naopak matka nadšena pro věc, je-li ona ženou vlasteneckou, milující a laskavou, vzplanou jiskry, vložené jí do srdcí dětí, v požár, kterým záhy vzplane celý svět. — Německý básník Schiller řekl: „Ctěte ženy, ony vplétají nebeské růže v náš pozemský život!“ A jedna z nejkrásnějších růží ženského srdce je její láska ke slabým, k potlačeným, k ubohým, lidem i nižším tvorům.

Ženina ruka dovede se klásti hojivě na všechny rány, a ač slabá, chápe se ochotně a vášnivě zbraně k boji proti krutosti a bezpráví. Vloží-li žena-matka símě této . růže do srdce svého dítěte, vzklíčí tu jistě a vykvete, až konečně nese ovoce v ušlechtilých lidských skutcích a v boji proti vší krutosti. Syn matky, která ho vychovala v lásce ke zvířatům a v znalosti velkého zákona všeobjímající Lásky, nestal by se nikdy mučitelem.

Náš domov, naše rodina je první naší školou; dbejme, aby byly místem Smilování a Lásky ke všem živým tvorům. A jak snadnou bude pak ve školách a veřejných spolcích všechna práce na odstranění krutosti a na ochranu trpících a utlačených! V rukou matčiných spočívá celá budoucnost jejího dítěte. — Co člověk zasévá, to také sklidí ; zasévá-li matka lásku v srdce dítěte, není možno, aby ovocem byla nenávisti Láska je heslem ženiným, a láska bude i prvým slovem, jež matka bude učiti své dítě.

„Milý“, řekne k svému dítěti, „miluj vše, co kolem sebe vidíš, rodiče, sestry i bratry, psa, kočku, ovečky na polích, ptáky ve vzduchu, hvězdy, květiny i hmyz ve trávě. — Ublížíš-li člověku, zvířátku, stromu, květině, ubližuješ tím i sobě. Všechno jsi Ty! Jsme všichni částí velké rodiny, spojeni jsouce svazky společného bratrství.

Spatřuj ve zvířeti svého mladšího, slabšího bratra, buď jeho pomocníkem a ochrancem, a nikdy, nikdy jeho mučitelem! Kdykoli hřešíš jakoukoli krutostí, surovostí a bezcitností proti bezbrannému zvířeti, hřešíš tím proti přírodě, jejíž ono je tvorem a projevem. Laskavostí, dobrotou a soustrastí napomáháš zvířecímu vývoji, hrubostí a krutostí zdržuješ všechen pokrok. Chceš-li být šťasten a milován, šiř kolem sebe tolik lásky a štěstí, mnoho-li jen můžeš.“

Tak může promlouvati matka k děcku třebas tříletému neb čtyřletému. Může mu slova ta opakovati denně, může je osvědčovati vlastním příkladem, ošetřujíc domácí zvíře a chráníc všechna jiná. Je možno, aby dítě kdy zapomnělo na slova matčina? Ne. Slova dobré matky jsou něco, nač se nemůže zapomenouti, co nezhyne a nezmizí. Jsou vštípena v duši dítěte pro vždy, jsou vryta v srdce jeho písmem plameným!

Kladu proto tolik váhy na výchovu dítěte k lásce ke zvířeti jmenovitě pomocí matčinou. Otec může pečovati o dítě, může pěstovati jeho rozum, může mu být rádcem i ochrancem, příkladem počestnosti a charakteru, ale výchovu srdce, výchovu k lidskosti a k všeobjímající lásce, jež je pravým tmelem lidstva, může uděliti jen něžná, ušlechtilá, milující matka!

Ale i matka musí býti vychována, mladá dívka musí být připravena k budoucímu velkému a vznešenému svému úkolu vychovatelky dětí. Dívky buďtež vychovávány k lásce ke zvířeti, k lidskosti. Výchova k lidskosti je nejdůležitější ze všech snah výchovných a je i jediným a nejúčinnějším prostředkem k zamezení krutosti.

Znalost velkého zákona Jednoty všeho života a naší povinnosti vůči zvířecímu světu je stokráte důležitějším, vážnějším a cennějším předmětem než vyučování malbě nebo mrtvým jazykům. Děti a jmenovitě mladé dívky měly by znáti zvyky, povahu i potřeby domácích zvířat; stává se často, že v rodině, kde chovají nějaké zvíře, nikdo neví, jak s ním zacházeli nedostatkem vhodné péče.

Zvěrolékařství, hygieně, fysiologii a anatomii zvířat měly by se vyučovati ve veřejných i soukromých školách zároveň s anatomií a zdravovědou člověka. Měla by se učiti dále míti v ošklivosti a opovržení všechny krvavé sporty, všechny kruté zábavy za cenu bolesti zvířecí, i všechny ukrutnosti mody a kuchyně. Takové radikální, svědomité a přesné pečování mělo by jistě za následek, že by v krátké době z našich dívčích škol vycházely řady horlivých, zanícených bojovnic proti vší krutosti, páchané na zvířatech.

Kdyby se tato výchova pěstovala systematicky ve všech státech a zemích, odvažuji se tvrditi, že by všechna muka zvířat musela během dvou, tří generací ustati a vymizeti ze světa.


Původní zdroj historického článku:
Česká hospodyně 1909, autorka Pavla Moudrá.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
25. července 2019


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.








Debata k článku Proč by měli rodiče vychovávat své děti k lásce ke zvířatům


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání včetně původních obrázků.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu ani opravovány původní překlepy.

Pokud chcete náš obsah převzít nebo máte zájem u nás zveřejnit svůj PR článek, tak nás prosím kontaktujte.

© 2011 - 2019 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.



Naše další projekty: