Let balónem do rekordní výšky

Ballonem do výše 10½ km. Plnění ballonu.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Ballonem do výše 10½ km.

Dva němečtí vzduchoplavci, pánové Arthur Berson a Reinhard Süring, podnikli dne 31. července 1901 z Postupimi u Berlína plavbu ballonem za účely meteorologickými, při níž dosáhli výše nad zemí svrchu udané, výše to, která jest asi hranicí, jíž dosíci — ve volném otevřeném koši ballonovém — dovoluje lidský organismus, a která je maximem, jehož se dosud podařilo člověku dosáhnouti.

Plavba děla se péčí vzduchoplavecké observatoře státního pruského meteorologického ústavu, v ballonu obvyklé konstrukce, za to však neobyčejné velikosti (obsahu 8400 m³); jmenovaného dne započato o 6. hod. ranní s plněním ballonu, který po 4½ hod byl úplně připraven ku vzletu — výkon to, vzhledem na velikost aerostatu, nadmíru rychlý. Ballon naplněn 5400 m³ čistého vodíku, ovšem tedy jen částečně, vzhledem k tomu, že objem jeho ve vyšších řidších vrstvách atmosféry se odpovídající měrou zvětší; plyn dovážen byl stlačený v 1080 ocelových lahvích podoby válcovitých rour.

Mimo příslušnou přítěž v podobě pytlíků s pískem a železnými pilinami obsahoval koš ballonu potřebné vědecké přístroje určené k samočinnému zapisování meteorologických pozorování, určení výšky, teploty atd. a čtyři lahve s kyslíkem (celkem 4000 l), důležitou to pomůcku k usnadnění dýchání, jež na vysokých výškách působí tak značných nesnází. Rozumí se, že nesmělo scházeti cestovatelům ani několik důkladných kožichů, neboť teplota na dosažené výši měřila 40° C pod nullou, třebas dole bylo právě nej parnější léto.

Po uvolnění kotevních lan vznesl se ballon o ½11. hod. dopolední rychlostí 1½ m za vteřinu do výše 4500 m, kterouž cestu tedy vykonal během 50 minut; ve výši oné dosáhl ballon, nyní již zcela nadmutý, rovnováhy s okolním vzduchem, načež další vzlet usnadňován pozvolným vyhazováním přítěže. Zajímavo je, že tělesný stav obou vzduchoplavců, jak sdělují ve svém referátě o oné cestě, byl poměrně zcela uspokojivý. Až do 9000 m nepocítili pražádného působení nezvyklé výše na svůj tělesný organismus, ba kromě pocitu zemdlenosti, který přestal po vdechnutí něco kyslíku, nalézali se při plném vědomí až do výše 10.250 m, v níž mohli ještě zcela přesně pozorovati millimetry na svých přístrojích.

Od této chvíle nebyly však již představy aeronautů zcela jasny. Berson, když zdála se mu ospalost, v niž upadl jeho soudruh, poněkud povážlivou, přinutil sice balon k sestupu pootevřením ventilu, avšak upadl na to rovněž v bezvědomí; rovněž Süring vzpomíná, že buď před tím nebo potom pokoušel se rovněž polovědomého Bersona přivésti k vědomí pomocí kyslíku, leč marně. Obapolné bezvědomí obou vzduchoplavců trvalo pak as půl až tři čtvrti hodiny, během kteréž doby klesl balon na výši as 6000 m, kde vrátila se jim pravidelná činnost tělesná.

Dosaženou výši nemožno zde udati s přesností, neboť ve přístroji, jenž ji registroval, i v barografu zamrzl v panujícím v oněch výškách mraze inkoust na rafii, takže udání jeho nad zcela zajištěných 10.500 m nejsou spolehlivá; zdá se však, že dosaženo bylo snad i 10.800 m, snad i více, možná že plných 11.000 m!

Pobyt v nezvyklých oněch výších neměl, jak aeronauti sami svědčí, pro jich tělesný organismus ničeho jiného za následek, než olověnou únavu a pocit slabosti v žaludku po celou zpáteční jízdu až po sestup, jenž proveden zcela hladce za úplného bezvětří as o ½7. hod. večer téhož dne nedaleko Chotěbuzi (v jižních Braniborech).