Bejvávalo.cz

nejnavštěvovanější český server věnovaný historii

Velká visutá lanovka ve Francii

původně vyšlo: Věda a práce 1901, autor neuveden.
Zajímavý visutý přívoz přes širokou řeku Seinu vám představí článek z roku 1901. Měli byste odvahu služby takového dopravního prostředku využít?


Visutý přívoz v Rouenu.

Mezi přepravnými prostředky přes řeku nebo mořské rameno získal si visutý přívoz v krátké době posledního desítiletí velmi značné obliby. Dnes předvádíme vyobrazení visutého přívozu samotného na cestě přes Seinu v Rouenu ve Francii.

Pokud nebyla plavba po řekách a průplavech tak vysoce vyvinuta jako nyní, dostatečně vyhovovaly mosty otáčivé nebo zdvihací k tomu, aby občas propouštěly lodi, které měly příliš vysoké stožáry, aby pod mostem mohly volně projeti. Jakmile však plavba na nynější míru vzrostla, nedostačují již pohyblivé mosty propouštěti lodi, po řekách plovoucí. Vyžaduje totiž každé otočení nebo vyzdvižení mostu značné doby, po kterouž se vozba po mostě ovšem naprosto přerušuje. Nesnáze takovéhoto druhu seznány byly zejména v mnohých městech francouzských, která se po obou březích splavných řek rozkládají; tak na př. Bordeaux, Nantes a mezi jinými též i Rouen (Ruán).

Právě v Rouenu vzrostla plavba na Seině v posledních letech překvapující měrou, zejména od doby, kdy tam zařízena byla veliká skladiště petroleje. Roční obrat lodních nákladů vzrostl za několik málo let z 900.000 t na 2.000.000 t, tedy více než na dvojnásobek.

Když se nyní okázala nezbytnost zříditi nový most přes řeku, která v těch místech jest jen 150 m široká, užito bylo nové soustavy visutého přívozu, která se v Portugaletě a v Bizertě tak dobře byla osvědčila.

Na obou nábřežích postaveny byly věže 66,5 m vysoké z ocele. Mezi jejich vrcholy sestrojen byl pojezdný most u výši 51 m nad hladinou řeky. Most byl co nejlépe utužen ocelovými lany, ale přece bylo přihlíženo zároveň k tomu, aby jeho vzevření nebylo těžkopádné, nýbrž naopak co nejvzdušnější. Na jeho spodní ploše upevněny jsou dvoje rovnoběžné koleje, mající v průřezu podobu ⊥.

Na vahorovných ramenech těchto kolejnic pojíždějí dvojitá kolečka, pevně k sobě sdružená a kolejnici s obou stran objímající. Takovýchto koleček jest na každé kolejnici 12 párů. Na těchto kolečkách visí železný rámec, z podélných a příčných železných trámců pevně ztužený. A teprve k tomuto rámci zavěšena jest plošina přívozová pomocí šikmých a dílem i zkřížených ocelových lan.

Plošina sama, kterouž na vyobrazení od předu vidíme, jest 13 m dlouhá a 10,14 m široká; ve středu jejím zřízena jest 8 m Široká dráha pro povozy, po obou stranách dráhy jsou pak povýšené chodníky 2,5 m zšíří. Jeden chodník jest proti nepohodě dokonale chráněn, jsa ze všech stran zasklen; to jest chodník I. třídy, za nějž se platí vyšší přívozné. Druhý chodník opatřen jest prostou střechou. Nad levým chodníkem jest přístřeší přívozného, jenž elektrický pohon řídí. Plošina má 37 t vlastní váhy a jest na břemeno 52,5 t zařízena, zavěšena jsouc na 30 ocelových lanech, kteráž i pro břímě 89 t dokonalé jistoty poskytují.

Rámec, na němž tato plošina visí, jest 19 m dlouhý a 9 m široký; váží o sobě 11 t, tak že celý přívoz při plném zatížení 100,5 váží. Závěsná lana jsou tak odměřena, že plošina s oběma pobřežnými příjezdy tvoří rovinu. Na každé lano přijde zatížení 1750 kg. Ovšem jsou lana vypočítána a sestrojena na několikanásobnou jistotu; ano pro případ úrazu jsou části tyto dokonce zdvojeny, aby zbývající měly ještě v případu zlomu nebo přetržení tolik pevnosti, že by scházející části alespoň na tak dlouho zastupovati mohly, než by se správka provedla. Vyšinutí z kolejí jest pak výše popsaným zařízením naprosto vyloučeno.

Pro pohon přívozu slouží dva elektromotory, které spolu s navinovacím kotoučem jsou montovány na můstku nad plošinou. Aby se obě pobřežní věže nemohly k sobě nakláněti, jsou na vnější straně dokonale ztuženy ocelovými lany, která jsou na nábřeží zakotvena v základech, vyzděných z ohromných kvádrův.

Stavba tohoto visutého přívozu započata byla v dubnu r. 1898, dokončena pak byla dne 16. září 1899, kteréhož dne byl přívoz slavnostně zahájen. Při stavbě s velikým prospěchem užito bylo pojezdných jeřábů s pohonem elektrickým. V Rouenu mají hojně laciné síly elektrické, která po dobu stavby výtečné služby prokazovala. Na nábřežích installovány byly silné elektrické jeřáby, jež dodávaly součásti při stavbě obou věží. Když na dohotovených věžích napjata byla hlavní lana, bylo jich s prospěchem užito za lešení k montování mostu samotného.

Obchodní komora přispěla na stavbu tohoto přívozu částkou 60.000 fr., kterážto summa spolu s mostným byla uznána za dostatečnou k provedení stavby. Za dopravu platí osoba ve II. třídě 5 centimů (haléřů), v I. třídě 10 ct., za prázdný vůz platí se 25 ct., za naložený pak 40 ct.

Navrhovatelem a stavitelem tohoto mostu jest inženýr Arnodin z Chateau-neuf sur Loire. Od zahájení svého pracuje visutý přívoz nepřetržitě, konaje denně asi 240 cest, při nichž se dopravuje průměrně 200 povozův a 10.000 osob, což se rovná dennímu příjmu 600 až 650 fr. čili ročnímu důchodu přes 200.000 frankův.

Dosud jest tento visutý přívoz jediným toho druhu dopravným prostředkem ve Francii a v ostatní východní Evropě. Není však pochyby, že nalezne záhy následníkův, ač jestliže se jeho výkonnost a finanční úspěšnost podle očekávání osvědčí.


Původní zdroj historického článku:
Věda a práce 1901, autor neuveden.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
22. září 2017


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.




Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2021 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.