Z pražské Invalidovny
Až do nedávna bylo kol invalidovny tak nějak smutno, jako na těch karlínských opuštěných hřbitovech, kde mohyly mizí a traviny zarůstají místa, kdys slzami zrosená.
Ale od lonska změnil se ten obrázek na rozhraní předměstí a VIII. části Prahy.
Překrásné sady, nazvané po ministru Čechu, pěkné domy, ne tak zcela banální jako nyní všude staví se — slovem povstává tam v těch místech druhdy zanedbaných nová, elegantní čtvrť!
S fotografickým přístrojem zašli jsme si do starožitné invalidovny.
Podáváme zde kořist z našeho výletu.
Vysoké stáří nezískává úctu soudruhů v domě vysloužilců.
Ta platí především hrdinům, kteří na lombardské pláni a u Sadové přijali ohnivý křest! Trojice, jež usedla na lavičku před náš přístroj, imponuje svou minulostí i svými zásluhami.
Osmi medailemi a křížky vyznamenaný (prostřední) současník velkých dob rakouské armády je nejzajímavější osobností paláce invalidů.
Ložnice vysloužilců jsou málo vzdušné, příliš starců vtěsnáno do těch síni, v nichž nic nezměnilo se po celé století!
Doufejme, že vojenská správa postará se o brzkou nápravu a zmodernisuje dosud nedostavenou budovu invalidů.
témata článku:
Diskuze k článku „Na návštěvě u vojenských veteránů z Rakousko-uherské armády“