Mechnická kalkulačka pro sčítání velkých čísel

rubrika: historické články / věda a výzkum, původně vyšlo: Věda a práce 1901, autor neuveden.
Sčítání velkých čísel z hlavy je pomalé a hrozí riziko chyby. První mechanické sčítací stroje proto přinesly skutečně velký pokrok. Jeden z takových strojů s názvem arithmometrem vám představí článek z roku 1901.
Následující text pochází z roku 1901

Burroughův sčítací stroj.

Sčítání dlouhých ciferných řad bývá v obchodech a úřadech nejen prací velmi nesnadnou, duchamornou a zdlouhavou, nýbrž stává se velmi často i zdrojem omylů, které pak nesnadno bývá vyhledati a napraviti.

K zamezení takových vad sestrojeno bylo již mnoho strojů počítacích. V tomto časopise měli jsme již dvakráte příležitost, pojednávati o českých vynálezích tohoto druhu. Bylo to v roč. V. na str. 114., kde jsme popsali Čuhelův arithmet a Hlaváčův samočet.

Dnes předvádíme svým čtenářům nový stroj původu amerického, jejž vynálezce nazval arithmometrem. Zařízen jest v první řadě na sčítání a současné napisování součtu; dá se ho však též užiti k násobení.

Jak obě naše vyobrazení okazují, je to nevelká skřínka, 28 cm široká, 32 cm vysoká a 38 cm dlouhá, která na svém povrchu má 9 řad po 9 klávesích, na zadní stěně pak svitek papíru, na nějž stroj sám si vytiskuje součet. Jak na obr. 2. vidíme, označena jest každá řada klávesů stejným číslem, tak že spodní řada má samé jedničky, druhá samé dvojky atd., až nejvyšší řada samé devítky. Nulových klávesů vůbec tu není; nuly tisknou se samy na příslušných místech bez našeho přičinění.

Klávesy však neoznačují pouze cifernou hodnotu, která na nich jest napsána, nýbrž zároveň místní hodnotu od setin počínajíc až do milionů, což na hořejší desce pro lepší přehled označeno jest kovovými lištami. Chceme-li tudíž strojem napsati na příklad číslo 30.278.56, stiskneme postupně 3 na třetím místě (desetitisíce), 2 na pátém místě (sta), 7 na šestém, 8 na sedmém, 5 na osmém a 6 na devátém místě. Nula na čtvrtém místě objeví se již sama. K otištění tohoto čísla jest pak ještě zapotřebí zatáhnouti kliku na pravé straně skříně do předu.

Máme-li totéž číslo několikráte po sobě napsati, stiskneme prázdný kláves na pravé straně (dole) a otočíme klikou tolikráte, kolikráte číslo napsati máme. Této okolnosti užijeme výhodně k násobení. Má-li se na př, číslo 4627 násobiti 26, napíšeme strojem toto číslo šestkráte, pak číslo 46270 dvakráte, načež provedeme součet. Na papíře objeví se pak otisk tento:

  4627
  4627
  4627
  4627
  4627
  4627
 46270
 46270
---------
120302

Pro sčítání různých sčítanců vyhmatáme každého sčítance zvlášť a pomocí kliky učiníme otisky, načež otočením kliky nabudeme bezvadného součtu.

Je-li počítání ukončeno, stiskneme prázdný kláves na levo (dole), čímž se celý stroj do původního (nulového) stavu navrátí. Tohoto klávesu lze též užiti k opravám chyb, pokud ještě nejsou vytištěny.

Avšak Burroughův arithmometr provádí také sečítání složitějšího druhu, jak se to při knihování často vyskytuje.

Má-li částečný součet ve stroji setrvati, aby mohl na konec s jinými částečnými součty v konečný součet býti spojen, provede se celý pohyb klikou, aniž by se některý z prázdných klávesů byl stiskl, po té stiskne se kláves sečítací (pravý), pošine se klika ku předu, a dříve než se klika počne zpět pohybovali, pustí se kláves.

Tím upevněn jest součet ve stroji pro další sečítání.

O výhodnosti a výkonnosti tohoto nového stroje počítacího svědčí výmluvně okolnost, že říšský poštovní úřad v Berlíně má již nyní v užívání 116 takových strojův, ačkoli každý stojí 1500 K.


Původní zdroj historického článku:
Věda a práce 1901, autor neuveden.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
20. září 2017


Diskuze k článku „Mechnická kalkulačka pro sčítání velkých čísel“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.