Ochrana proti molům.

Manželé na procházce.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Moli kladou svá vajíčka z jara a proto musí tu dostati se vlně a kožešině před rušivou činnosti molů náležité ochrany. Tolik je známo asi všude, že vyvinutý mol škody nenadělá, nýbrž jen jeho housenka.

Od dubna a až pozdě do srpna vídáme moli přeletovati ve stavení, někdy i dříve, je-li počasí teplé, brzy po vylíhnutí vyhledají si místo, kam vajíčka svá uloží. V každém hnízdě nachází se 12—75 vajíček, z nichž vylíhnou se brzy malí bílí červíci a dají se hned s chutí do práce.

Co se týče záchranných prostředků proti těmto malým škůdcům, jsou všecky krátce řečeno bezvýznamnými, když jich nepoužijeme dříve, než vajíčka jsou uložena. Stávají věci, jako cedrové dřevo, kafr, tabák a j., jež vydávají zápach molům odporný a proto se mu tito vyhýbají ; jsou-li ale již vajíčka do kožešin snesena, pak nevadí více zápach červíkům, jež stejně důsledně dílo zkázy konají, byť obklopoval je zápach sebe silnější a odpornější.

Proto jedině pomáhá, když přístup molům zabráníme. Když odkládáme šaty vlněné a kožešiny, jež snad po celé léto nevyndáme, důkladně je rákoskou vyklepeme a několik dní provětrejme na slunci. Nic není molům protivnějšího, než přímé i rozptýlené světlo.

Po provětrání zabalíme šaty do silného papíru a balík zalepíme, aby nebylo nikde otvoru, jímž by se mohli moli prodrati. Papírem se moli prokousati nemohou. Nábytek poduškový se jednou za týden proklepe a vykartáčuje.

V prvé polovici léta, v době to snášení vajíček — má se poduškový nábytek denně proklepávati a kde na moli přijdeme, máme je ničiti; za dne sedí v koutech na tmavých stěnách. Domy, poblíž jichž stojí stříbrné topoly, jsou více moly navštěvovány.