Bejvávalo.cz

nejnavštěvovanější český server věnovaný historii

Skutečně první let letadla v Praze a zamyšlení nad letadly

původně vyšlo: Epocha 1909-1910, autor Inž. G. Finger.
Myslíte, že první veřejný let na našem území uskutečnil ing. Kašpar? Ne, již v lednu 1910 bylo v Praze předvedeno letadlo bratří Wrightů. Jak let dopadnul a jak by měla vypadat bezpečná letadla budoucnosti představí náš článek.


Co lze soudit o dnešních letadlech?

Nezdařený pokus s létadlem soustavy Wright-ovy na chuchelském závodišti v Praze 2. ledna 1910 opět povzbuzuje k úvahám, zda dnešní letadla vyhovují kladeným požadavkům, resp. zda jejich konstrukce opravňuje k naději, že se jednou stanou skutečnými dopravními prostředky.

Nebylo třeba ani případu chuchelského, abychom si dali odpověď na tuto otázku. List náš sleduje vývin aeronautiky od prvních začátků, a můžeme směle říci, že „Epocha“ byla prvním a tehdy jediným českým listem, který soustavně již od r. 1895 pěstoval aeronautiku a specielně i aviatiku. Od té doby se mnoho změnilo. Toužebně očekávaný lehký a silný motor nám byl poskytnut automobilismem, a od 2—3 let počíná moderní rozmach aviatiky. Epocha přirozeně stopovala tento rozmach se zájmem, a přinášela zprávy i vyobrazení. Dali jsme výraz potěšení tam, kde se objevil pokrok, ale nedali jsme se strhnout okamžitým nadšením burácejícím téměř celým vzdělaným světem znějícím: „Problém letu jest rozřešen!“ Byli jsme zdrženlivi v úsudku, neboť jsme věděli, že ono heslo není správné, a že události potvrdí jeho nepravdu dosti záhy.

A události naši předtuchu předstihly. Za dvě leta si pokusy aviatické vyžádaly několik životů — Selfridge, Lefèvbre, Ferber, Fernandez, nejnověji Delagrange a j, A celá řada jiných nehod doplňuje hned podobné zprávy. Těžká poranění, rozbité přístroje a úrazy všeho druhu.

Ptáme se za těch okolností: Jakže, těmito letadly je řešen problém letu? A odpovídám: Nikoli, a také nebude řešen těmito letadly!

Ve druhém ročníku „Epochy“ jsem formuloval základní požadavky správně konstruovaného letadla, a dosavadní výsledky praktické aviatiky potvrzují — alespoň v záporném smyslu — moje zásady tehdy postavené a hájené.

Moje smělé tvrzení dojde arci odporu, neboť se bude poukazovat na skvělé výsledky, jichž dosáhli Wright-ové, Blériot, Latham, Ferber, Farman, Delegrange,Paulhan a j. Nechť nás to však nemýlí! Jsouť to vesměs výsledky přístroje, které sice nevylučují smělé cirkusové výkony, které se však as nestanou prostředky dopravními. U dopravního mechanismu musíme především žádati správný, přirozený požadavek motorického výkonu, a zároveň i bezpečnost, tedy stabilitu. Moderní letadla však těchto dvou nezbytných požadavků nemají.

Potřebuje-li letadlo pro zatížení 2—3 q 40, 50 i více HP, je to požadavek nesmírně veliký a doprava tudiž nehospodárná. Uvažme však požadavek druhý, ještě důležitější, totiž stabilitu moderního letadla. A tu vidíme, že v konstrukci letadla učiněn pokrok jen velmi malý, neboť nehledě na některé skutečně dobré novoty v detailech, je princip konstrukce na tomže primitivním stupni, jako před patnácti a více lety. Vzory dnešních letadel sahají do r. 1842 nazpět.

Budiž zde připomenuto a rekapitulováno z našeho listu z r. 1896: Na opanování vzduchu nestačí plýtvat mechanickou energií v prostředí vzduchovém a „návrtávat“ vesmír, nýbrž nutno nalézt formuli racionelního využitkování vzduchového prostředí a motorického výkonu letadla. Na zachování stability letadla pak nestačí akrobatický výkon pilota, ale stabilita musí ležet již v konstrukci letadla. Automatické zjednávání této stability mezi letem taktéž nestačí, protože může v daném okamžiku selhat. Stabilita musí ležet ve výkonu letadla, a trvat po celý výkon letu bez mechanických pomůcek.

Letadlo si musí zjednat ve vzduchu umělou dráhu, spolehlivou „kolej“, aby byla zajištěna jeho stabilita a správný výkon.

Není účelem tohoto pojednání opakovati obšírně to, co jsem zde napsal před čtrnácti lety. Ale doufám, že se vrátím k věci, až nás k tomu donutí běh událostí.


K závěrku ještě několik slov o chuchelské nehodě.

Viděli jsme v Praze první Wright-ův přístroj, vychvalovaný systém naší doby. Těžko se zdržet satiry. Apparat prý řídil první pilot. Možná; ale jak by to bylo dopadlo, kdyby byl apparat řízen někým jiným? To nutí opět k úvahám. Jest pak spravedlivo říci, že s nedostatečným letadlem nesvede nic ani nej lepší pilot, jako nesvede ničeho s jankovitým koněm ani dobrý vozka. Selhání motoru je zde věcí vedlejší, ač pro nezdar letu ovšem věcí důležitou.

To se však může přihodit i jinému letadlu, ale to musí spadnouti způsobem jiným než jako postřelený pták. Pevná půda a voda poskytují při poruchách alespoň oporu; vzduch ale nikoli.


Původní zdroj historického článku:
Epocha 1909-1910, autor Inž. G. Finger.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
9. září 2017


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.




Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2021 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.