Skutečně první let letadla v Praze a zamyšlení nad letadly (1910)
původně vyšlo: Epocha 1909-1910, autor Inž. G. Finger.

Myslíte, že první veřejný let na našem území uskutečnil ing. Kašpar? Ne, již v lednu 1910 bylo v Praze předvedeno letadlo bratří Wrightů. Jak let dopadnul a jak by měla vypadat bezpečná letadla budoucnosti představí náš článek.

První vzlet dynamického letadla v Praze 2. ledna 1910. - klikněte pro zobrazení detailuPrvní vzlet dynamického letadla v Praze 2. ledna 1910.

Co lze soudit o dnešních letadlech?

Nezdařený pokus s létadlem soustavy Wright-ovy na chuchelském závodišti v Praze 2. ledna 1910 opět povzbuzuje k úvahám, zda dnešní letadla vyhovují kladeným požadavkům, resp. zda jejich konstrukce opravňuje k naději, že se jednou stanou skutečnými dopravními prostředky.

Nebylo třeba ani případu chuchelského, abychom si dali odpověď na tuto otázku. List náš sleduje vývin aeronautiky od prvních začátků, a můžeme směle říci, že „Epocha“ byla prvním a tehdy jediným českým listem, který soustavně již od r. 1895 pěstoval aeronautiku a specielně i aviatiku. Od té doby se mnoho změnilo. Toužebně očekávaný lehký a silný motor nám byl poskytnut automobilismem, a od 2—3 let počíná moderní rozmach aviatiky. Epocha přirozeně stopovala tento rozmach se zájmem, a přinášela zprávy i vyobrazení. Dali jsme výraz potěšení tam, kde se objevil pokrok, ale nedali jsme se strhnout okamžitým nadšením burácejícím téměř celým vzdělaným světem znějícím: „Problém letu jest rozřešen!“ Byli jsme zdrženlivi v úsudku, neboť jsme věděli, že ono heslo není správné, a že události potvrdí jeho nepravdu dosti záhy.

A události naši předtuchu předstihly. Za dvě leta si pokusy aviatické vyžádaly několik životů — Selfridge, Lefèvbre, Ferber, Fernandez, nejnověji Delagrange a j, A celá řada jiných nehod doplňuje hned podobné zprávy. Těžká poranění, rozbité přístroje a úrazy všeho druhu.

Ptáme se za těch okolností: Jakže, těmito letadly je řešen problém letu? A odpovídám: Nikoli, a také nebude řešen těmito letadly!

Ve druhém ročníku „Epochy“ jsem formuloval základní požadavky správně konstruovaného letadla, a dosavadní výsledky praktické aviatiky potvrzují — alespoň v záporném smyslu — moje zásady tehdy postavené a hájené.

Moje smělé tvrzení dojde arci odporu, neboť se bude poukazovat na skvělé výsledky, jichž dosáhli Wright-ové, Blériot, Latham, Ferber, Farman, Delegrange,Paulhan a j. Nechť nás to však nemýlí! Jsouť to vesměs výsledky přístroje, které sice nevylučují smělé cirkusové výkony, které se však as nestanou prostředky dopravními. U dopravního mechanismu musíme především žádati správný, přirozený požadavek motorického výkonu, a zároveň i bezpečnost, tedy stabilitu. Moderní letadla však těchto dvou nezbytných požadavků nemají.

Potřebuje-li letadlo pro zatížení 2—3 q 40, 50 i více HP, je to požadavek nesmírně veliký a doprava tudiž nehospodárná. Uvažme však požadavek druhý, ještě důležitější, totiž stabilitu moderního letadla. A tu vidíme, že v konstrukci letadla učiněn pokrok jen velmi malý, neboť nehledě na některé skutečně dobré novoty v detailech, je princip konstrukce na tomže primitivním stupni, jako před patnácti a více lety. Vzory dnešních letadel sahají do r. 1842 nazpět.

Budiž zde připomenuto a rekapitulováno z našeho listu z r. 1896: Na opanování vzduchu nestačí plýtvat mechanickou energií v prostředí vzduchovém a „návrtávat“ vesmír, nýbrž nutno nalézt formuli racionelního využitkování vzduchového prostředí a motorického výkonu letadla. Na zachování stability letadla pak nestačí akrobatický výkon pilota, ale stabilita musí ležet již v konstrukci letadla. Automatické zjednávání této stability mezi letem taktéž nestačí, protože může v daném okamžiku selhat. Stabilita musí ležet ve výkonu letadla, a trvat po celý výkon letu bez mechanických pomůcek.

Letadlo si musí zjednat ve vzduchu umělou dráhu, spolehlivou „kolej“, aby byla zajištěna jeho stabilita a správný výkon.

Není účelem tohoto pojednání opakovati obšírně to, co jsem zde napsal před čtrnácti lety. Ale doufám, že se vrátím k věci, až nás k tomu donutí běh událostí.


K závěrku ještě několik slov o chuchelské nehodě.

Viděli jsme v Praze první Wright-ův přístroj, vychvalovaný systém naší doby. Těžko se zdržet satiry. Apparat prý řídil první pilot. Možná; ale jak by to bylo dopadlo, kdyby byl apparat řízen někým jiným? To nutí opět k úvahám. Jest pak spravedlivo říci, že s nedostatečným letadlem nesvede nic ani nej lepší pilot, jako nesvede ničeho s jankovitým koněm ani dobrý vozka. Selhání motoru je zde věcí vedlejší, ač pro nezdar letu ovšem věcí důležitou.

To se však může přihodit i jinému letadlu, ale to musí spadnouti způsobem jiným než jako postřelený pták. Pevná půda a voda poskytují při poruchách alespoň oporu; vzduch ale nikoli.




Debata k článku 'Skutečně první let letadla v Praze a zamyšlení nad letadly (1910)'
originální zdroj, ze kterého tento historický článek pochází:
Epocha 1909-1910, autor Inž. G. Finger.


datum digitalizace a zveřejnění historického článku na internetu:
9. září 2017





vytisknout článek



Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly sepsány v době původního vydání včetně původních obrázků.
Nejsou na nich prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu ani opravovány původní překlepy.

© 2011 - 2017 Bejvávalo.cz - další publikování a šíření obsahu serveru je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Bejvávalo.cz

  ISSN 2570-690X

Naše další projekty: