Hysterie a vibrátory na začátku 20. století

Přesně s tímto názorem žila evropská společnost ještě na začátku 20. století. Sexuální uspokojení žen se nepovažovalo jen za přísné tabu, ale rovnou za něco v podstatě neexistujícího. Tento názor byl ve společnosti natolik zakořeněn, že mu věřila i většina žen.

Elektrický vibrátor přesto existoval už od 19. století. Že to zní trochu jako protimluv – na jednu stranu ženskou sexualitu potlačovat a ani v ni nevěřit a na druhou stranu se věnovat vynalezení pomůcky, která jim poslouží k dosažení orgasmu?

Ale kdepak, ten přece nemá se sexualitou vůbec nic společného. Alespoň podle tehdejší společnosti.

V roce 1859 totiž americký lékař George Taylor sepsal dokument o 75 stránkách, ve kterém se věnoval možným příčinám ženské hysterie. Kromě nervových poruch lékař zjistil, že jednou z možných léčeb je manuální stimulace ženských pohlavních orgánů, která vede k tzv. paroxysmu neboli léčivému záchvatu – protože orgasmu ženy přece nedosahovaly. Tento paroxysmus měl podle Taylora ženu hysterie dočasně zbavit.

Lékaři se tedy začali této léčbě poctivě věnovat. Taková celodenní stimulace pacientek je však poměrně náročná a vznik prvního vibrátoru se tak stal jen otázkou času.

Nakonec ho vynalezl koncem 19. století Mortimer Granville.

A co se nestalo?

Ženy postupně přestaly s hysterií navštěvovat lékaře a začaly si užívat domácí léčby. Lékaři ztratili svůj monopol na léčbu a vibrátory se najednou začaly objevovat v reklamách a staly se poměrně běžnou součástí každodenního života téměř každé dámy.

Samozřejmě nikoliv jako prostředek k sexuálnímu uspokojení, ale jako „osobní masážní zařízení“ či léčebná pomůcka, která ženám zajistí krásu, nádhernou figuru, zdraví i odpočinek.

Co se za vibrátorem skutečně skrývá však každá žena věděla stejně dobře, jako reklamní textaři, kteří k nákupu této pomůcky lákali.