Červená, tradiční slovanská barva velikonočních vajec

původně vyšlo: Pozůstatky pohansko-svátečných obřadův slovanských 1860, autor J. J. Hanuš.
Barvíte na Velikonoce vajíčka? Článek z roku 1860 vám poradí, proč je tradiční barva velikonočních kraslic červená a co vše by se s podle dávných slovanských tradic s vejci při vítání jara mělo dělat. Navíc se dozvíte jeden podivný slovanský zvyk, který se týká slepic.


Kraslice

Symbolem země rodné na jaře jsou kraslice či vajíčka červená, u Poláků a Rusů písanky jmenovaná, poněvadž „krása“ znamenalo původně červenosť a „pisati“ původně malovati, barviti, pestřiti.

U Korutanů jmenuje se vajíčko velikonočně „pyric“ (pýřiti, červenati se). Barva vajíček těch je symbolická. „Krása“ t. červenosť bije na barvu červenou slunce vycházejícího a jarného, pročež velikonoce i svátky červenými zoveme. „Pisanosť“ ale t. barvitost vůbec a pestrosť bije na rozmanitosť barev jarných naproti jednotvárnosti zimné.

V mysli lidu jsou skutečně kraslice a velikonoce tak obyčejem spojeny, že se říkává : nebude tu červených vajec jisti, ve smyslu, nedočká se tu velikonoc, úcty ale jim věnované dokládá pořekadlo : šetřím ho jako červené vejce.

V Polsku a místy i v Čechách rozkrajuje hned z rána hospodyně několik červených vajec a hospodář s dětmi a s příbuznými požívá jich společně s ní přejíce si přitom všeho dobrého a zapomínajíce na strasti utrpené. Obřad týž shledáš tak rozšířeným po celé Haliči, že i sám římskokatolický arcibiskup Lvovský po vykonaných službách božích přivítává hosti své hojné tímto obyčejem, nesa příchozím na míse velké hojnost rozkrájených vajec vstříc a požívaje jich při přání vespolném s nimi.

Nemoha se zde pouštěti do rozebírání různých obřadů jiných a her rozmanitých, jež se dějí o velikonocích vejcemi mezi Slovanstvem, připomínám jen, že Rusíni házejí škořábky do vody, aby z plování jich tak věštili, jak jinde se věstí z vínků plynoucích po vodě ; my ale zakopaváme skořápek do země, aby úrodna byla.

V Rusku házejí i do ohně náhle povstalého vejce velikonočně a v Estonsku metají i živou kvočnu do ohně, aby se uhasil.


Původní zdroj historického článku:
Pozůstatky pohansko-svátečných obřadův slovanských 1860, autor J. J. Hanuš.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
21. dubna 2019


Diskuze k článku „Červená, tradiční slovanská barva velikonočních vajec“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2023 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.