Zajatecký tábor v Milovicích za první světové války: brutální násilí, hlad a smrt

rubrika: historické články / válka, zbraně a vojenství, původně vyšlo: Česká hospodyně 1918, autor neuveden.
Když se řekne zajatecký lágr plný smrti a utrpení, tak vás asi nenapadne období první světové války, nebo že by se dokonce něco takového dělo u nás v Čechách. Článek z roku 1918 vám popíše, co na našem území za doby Velké války museli vytrpět italští zajatci.
Následující text pochází z roku 1918

Jak se v Rakousku zacházelo s italskými zajatci.

Teprve nyní možno veřejně psáti o strašlivých zjevech, jež páchali rakouští katové v důstojnických uniformách na italských zajatcích v Milovicích u Nových Benátek.

Není to fantasie, jest to skutečnost, a žádáme vyšetření nejpřísnější a trest spravedlivý, může-li se vůbec pro tolik krutostí trest spravedlivý nalézti. Jediným nedosažitelným, avšak spravedlivým trestem by bylo oko za oko, zub za zub, zříditi pro vinníky stejný tábor, jako byl v Milovicích a ustanoviti jim za dozorce lotry stejných mravních kvalit, jakými oni sami byli.

Potkal jsem dobrého známého, inteligenta, muže pravdomluvného. Podal mi ruku, která se silně chvěla a chvěje dosud. Pohlédl jsem do neklidných jeho oči i na zešedivělou hlavu mladého muže.

Nebyl zajatcem, nebyl mučedníkem z Milovic. Byl jen komandován do Milovic, jako domobranecký inženýr, a po krátké době byl superarbitrován, protože jako člověk spravedlivý onemocněl nervosou a zestaral, když viděl onu spoustu děsných zločinů, kterým zabrániti nemohl. Byli mu přiděleni zajatci umírající hladem a horečkou, se kterými měl vykonávati těžké práce při stavbě silnice. Za půl dne 4 zemřeli.

Když štábní důstojník viděl klesající, obořil se na domobraneckého inženýra slovy : „K čemu máte hůl, řežte je, však ještě vstanou“. Zajatci, kteří pokusili se o útěk, byli strážemi stříleni. A přece utíkalo jich mnoho.

Kdo nebyl zasažen kuli, uprchl mezi české obyvatelstvo, u dobrých lidí našel skývu chleba a útulek a zachránil tak život pro svoji rodinu. Úmrtnost byla strašlivá. Také přes sto lidi denně umíralo hladem, zatím co vrahové jejich pili šampaňské. Mrtví byli vysvlečeni do naha, voženi na fůrách a házeni do jam.

Vévoda Alba v Nizozemsku odsoudil všechny geuzy k smrti veřejnými vyhláškami, k smrti odsouzený národ však nezahynul, poněvadž nebylo možno vehnati jej do jedné ohrady k popravě.

Však v Milovicích byla jediná ohrada. Komandanti odsoudili všechny italské zajatce k smrti hladem. Zajatci jako slepice hrabali v hnojištích a umírali otravou po požiti shnilých odpadků. Ve skladištích tábora zajateckého — zásoby nebyly pro zajatce — řádily krysy.

Krysy byly lapány do pasti a v určitou hodinu ze skladišť vyhazovány. Italové znali již tuto hodinu, a byla před skladišti fronta na scíplé krysy. Mezi ubohými italskými trosečníky německo-rakouské kultury rozpoutal se často boj o tělíčka otrávených krys.

Příležitostně přineseme o poměrech v býv. táboře zajatců v Milovicích zprávy další. Veřejnost užasne, jaká zvěrstva prováděla se tu za asistence rakouských žoldnéřů na ubohých zajatcích, kteří považováni byli za bídnou zvěř, odsouzenou předem k potupné smrti.


Původní zdroj historického článku:
Česká hospodyně 1918, autor neuveden.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
22. května 2019


Diskuze k článku „Zajatecký tábor v Milovicích za první světové války: brutální násilí, hlad a smrt“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nejčtenější články
za posledních 120 dní

Nákupem na Hapík.cz
podpoříte chod našeho serveru




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2025 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.