Jaký byl houslový virtuos Jan Kubelík jako 19letý mladík a co na něm vadilo českým vlastencům?

Jan Kubelík.

Český virtuos Jan Kubelík.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Mezi nejslavnější umělce toho oboru sluší čítati ve století našem Čechy Josefa Slavíka (1806—1833), Ferdinanda Lauba (1832—1875), ze žijících pak bratry Ondříčky a Karla Hoffmanna, k nimž nyní přibyl umělec nový, jenž sotva ve věku prvního mužství dobyl si rázem uznání světového.

Jest to dnes teprve devatenáctiletý Jan Kubelík (nar. 5. června 1880 v Michli u Prahy), jenž jako dvanáctiletý chlapec dán byl na pražskou konservatoř, kterou absolvoval r. 1898 vedením professora Ševčíka, jehož methodou osvojil si neobyčejnou zručnost technickou.

Účinkuje v četných koncertech pražských i vídeňských, kdež dobyl si znamenitých úspěchů, považován jest již nyní od hudebního světa za jednoho z prvních, ne-li vůbec již za prvního virtuosa, a prorokuje se mu budoucnost nejskvělejší Kubelík ovládá se stejným mistrovstvím veškeru literaturu houslovou, od klassických skladeb Beethovenových až do závratných, s nemožností hraničících kusů krále houslí Paganiniho, za jehož přímého nástupce již nyní mnohou kritikou je označen.

Housle jeho jsou drahocenným nástrojem starého mistra vlašského Josefa Quarineriho a stály neméně než 12.000 zl. Jest to dar jistého průmyslníka vídeňského.

Tím nemileji dotýká se však každého našince jeho zarputilá snaha — plakáty dvojjazyčnými, za nynějších pohnutých poměrů zvláště dráždivými, ucházeti se o přízeň i našich drahých krajanů v Praze.

Učinil by něco takového Němec? Či musíme jim sami stále a stále dávati podnět, aby nás mohli nazývati národem méně cenným — a to po naší zásluze?