Co podle našich prababiček nesmí chybět v domácí lékárničce

rubrika: historické články / lékařství a zdraví, původně vyšlo: Česká hospodyně 1917, autor V. Tmk.
Čím naše prababičky léčily nejrůznější zdravotní problémy a co patřilo k základní výbavě rodinných lékárniček? To vám prozradí článek z roku 1917.
Následující text pochází z roku 1917

Domácí lékárna.

Povinností každého moudrého člověka jest, ochuraví-li jen poněkud vážně, poraditi se s lékařem, tedy neposlouchali rad všelijakých kmotřiček a pokoutních mastičkářů a jiti rovnou cestou tam, kam nemoc patří, t. j. ke zkušenému lékaři.

Nicméně odporučují i lékaři, že jest nevyhnutelně prospěšno míti po ruce malou domácí lékárnu, t. j. sbírku nejnutnějších léků, jež pomáhají při denních menších chorobách a jež přečasto předepisuje i lékař, navštíví-li nemocného. Mnohý z těchto léků lze získati přímo v přírodě, jiné pak lze koupiti v lékárně nebo v drogerii. Poukážeme aspoň k nejdůležitějším.

Melisové thé pije se při křečích, tlačení v žaludku, hysterických záchvatech, mdlobě a podobně.

Nadmanganan draselnatý jest velmi dobrý, nakažlivé látky odstraňující prostředek. Několik krystalků rozpustí se v sklenici vody (ale jen tolik, aby byla začervenalá) a upotřebuje se tohoto slabého roztoku k vyplachování úst a jako kloktadla při bolení v krku a jako záchrany před nakažlivými nemocemi úst a hltanu. V domácnosti upotřebuje se roztoku nadmanganu draselnatého k umývání staršího masa, aby bylo zase bez zápachu a poživatelné.

Dvojuhličitan sodnatý či soda k užívání. Při pálení žáhy a špatném tráveni béře se 2—3 krát za den na špičku nože ve vodě. K dělání šumivých prášků rozpustí se půl kávové lžičky sody v půl sklenici cukrované vody a přidá se trochu kyseliny vinné a pije se mezi šuměním.

Fenykl. Thé femylklové oslazené dává se malým dětem při hryzení a nadýmání každou půl hodiny na kávové lžičce. Do čtvrt litru vařící vody dá Se obyčejně lžíce fenyklu a thé jest připraveno.

Heřmánek malý. Thé heřmánkového užívá se při nastuzení, nadýmání, bolestech břišních, křečích žaludkových a při křečích hysterických. Heřmánku spařeného vodou upotřebuje se k teplým obkladům.

Papír hořčičný. Při rheuma, žaludeční křeči, bolení na prsou a podobně přiloží se hořčičný papír, zvlhčený ve vodě po 10 minut, na kůži. Po odstranění tohoto namaže se ono místo olejem.

Máty peprné užívá se jako thé při žaludečním katarr.hu, křečích žaludkových, úplavici a pod.

Opodeldok. Při rheuma, vymknutí a tak zvaném suchém lámání namaže se 3krát za den opodeldokem trpící část a zaváže se pak vlněným šátkem. Porada lékařská nutná.

Masť cinková. Upotřebuje se ku hojení a vysušení spruzeniny, vlka, menších ran, lišejů, oparů, úročků a vyražením u malých dětí. K tomu účelu natře se masti touto plátno a přiloží se na bolavou část anebo se přímo ona bolavá část tomto mastí namaže.

Náplast anglická. Navlhčená vodou položí se na. menší rány způsobené pořezáním, bodnutím atd.

Náplast mýdlová účinkuje na kuří oka, tvrdou kůži obměkčujíc.

Náplasť salicylová je vhodná zejména pro chodce. Tato náplast odstraní jistě a bezpečně kuří oka, bradavice, mozoly a jiné vady kůže.

Hořčice mletá. Moučky hořčičné upotřebme se k teplým koupelím na nohy, při bolení hlavy, zubů a oznobeninách. Na jednu koupel dává se 50, 70 až 100 gramů mleté hořčice. Moučky této s vodou v těsto uhnětené a na plátno natřené užívá se k hořčičným obkladům, které se nyní zaměňují kořčičným papírem.

Plavuň. Upotřebí se při opruzení dětí a tlustých lidí. Opruzená část těla se před zasypáním pozorně vodou umyje a vysuší.


Původní zdroj historického článku:
Česká hospodyně 1917, autor V. Tmk.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
17. dubna 2019


Diskuze k článku „Co podle našich prababiček nesmí chybět v domácí lékárničce“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.