Názor lékařů před 100 lety: je vegetariánství zdravé?

Trh s ovocem a zeleninou.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

O vegetarianismu.

Kde jsou vegetariáni? Titul vegetarian, přičítá si několik druhů lidí.

Předně praví vegetariáni, již vycházejí ze zásady, že jen rostlinná strava vede k mravnému životu. Nejpřísnější z nich požívají rostlinnou stravu ve stavu surovém. Polovegetariani dovolují si požívati částečně i živočišnou stravu, na př. mléko, máslo, sýr, vejce.

Prohlédneme-li si trochu blíže ty nadšené vegetariany, shledáme, že je to společnost velmi různorodá ale zajímavá. Jsouť mezi nimi podivíni, u nichž rozum příliš ustupuje citu, nepožívají masa ze soustrasti se zvířetem. Jsou mezi nimi nemocní, kteří hledali uzdraveni a nenalezli je.

Mnoho je nucených vegetarianů, jež bída přinutila státi se vegetariany, ježto rostlinná strava je poměrně lacinější. Vegetariani vycházejí ze zásady, že člověk svým ústrojím určen je pro stravu rostlinnou a odvolávají se na původ člověka z opice. To snad mohlo platiti pro člověka prvotního, ač je jisto, že již v dávnověkosti lidé živili se masem a studia praehistorická ukazují, že rostlinná strava je pozdějšího data, neboť polní hospodářství svědčí již o vyšším stupni kultury. Ostatně jako každý živočich tak i člověk uzpůsobuje potravu podle poměrů v nichž žije.

Vegetariani tvrdí, že masitá strava škodí a tím získávají mnoho příznivců. Ovšem škodí, však jen přílišné a výlučné požívání masa. Nastává teď otázka je-li rostlinná strava pro člověka výhodnější? Rostlinná strava obsahuje sice bílkoviny, ale v malém množství a bílkoviny ty hůře se stravují než bílkoviny živočišné.

Abychom se nasytili rostlinnou stravou, musíme jí požiti mnohem více než živočišné. Nelze tedy výlučně vegetarianskou stravu pro obyčejnou potřebu doporučiti, jednak pro její přílišnou objemnost; dále proto, že na orgánech zažívacích vyžaduje větší práce a že se dostatečně nevyužitkuje.

Z hrachu na př. odchází ze 100 g bílkoviny až 33% nestrávené, kdežto v mase jen 3—4%. Není tedy rostlinná strava pro člověka výhodnější. Dobrou vlastnosti vegetářství je, že vede ku střídmosti, ač i bez tohoto můžeme býti střídmými. Někdo může namítati, že jsou mezi vegetariány lidé, kteří znamenitě vypadají. Ti ale děkují za to spíše své zděděné silné konstituci.

Těžko bylo by nalézti několik generací, jež výlučně vegetářsky žila. Vždyť již v nejútlejším mládí — kojenec — má vrozený pud po mléku. Pro člověka nemocného může míti vegetářská strava jakési výhody, neboť jsou choroby, při nichž několikanedělní výživa vegetarianská je velmi prospěšná. Jsou to zejména choroby nervové, zácpa, otylost, některé nemoci kožní a jiné. Myslí se tu ovšem strava mírných vegetarianů (bez masa, ale s mlékem, máslem, sýrem a vejci).

Jak patrno, nelze tedy doporučovati zdravému člověku ani přísnou dietu rostlinnou ani pouhou výživu masem. Jako všude i v této otázce osvědčujn se staré přísloví: střední cesta nejlepší. Smíšená strava je nejpohodlnější a jedinou správnou výživou člověka.