Bejvávalo.cz

nejnavštěvovanější český server věnovaný historii

Jak získal legendární komik Ferenc Futurista své jméno a jak začala jeho hvězdná herecká kariéra?

původně vyšlo: Moravský illustrovaný zpravodaj 1933, autor neuveden.
Jméno herce Ference Futuristy je díky filmům pro pamětníky známé dodnes. Jak ale začala jeho divadelní kariéra a jak vůbec František Fiala získal své umělecké jméno Ferenc Futurista? S tím vás seznámí článek z roku 1933, napsaný k výročí 25. let jeho divadelní činnosti.


Ferenc Futurista - jubilantem.

Na počátku bylo slovo. Když v r. 1908 posluchač pražské Um.-prům. školy František Fiala zpíval po prvé v bohémské hospodě „U Halánků“, tituloval jej jeden maďarský host na — „Ference“.

Tohoto synonyma mimo denního druha, prof.Skupy, chytili se i jiní — přezdívka platila jako umělecké jméno, někdy i jako nadávka — a už mu zůstala.

Od té doby se říká: cení zuby jako Ferenc — vyvaluje oči jako Ferenc — anekdoty od Ference (jsou vždycky dravé a kousavé jako jeho zuby). Není hned druhý herec tak jistého gesta a výrazné visáže.

Kulisy „U Halánků“, nahradil nakreslený krajíc chleba na stěně a Ferencovy písničky začínaly nebo končily dadaismem, asi jako lidová písnička: „Zouvala si obě boty a já tobě toty, toty“. S počátku jim nikdo nerozuměl. Teprve ve vinohradské hospodě „Kuřím oku“ ujaly se Ferencovy písničky: „Vedla koně za ruku“ a „Vyrostlo kamení, vyrostlo u cesty“. Na scéně vystupuje bez masky, zabalí se prostě do bílého „lajntuchu“, baví publikum a při tom ještě studuje.

Když prof. Sucharda šťastně dokončil pomník Palackého, má Ferenc nápad. Ráno, když profesor otevřel dveře spatřil na podiu malebnou skupinu posluchačů — věrnou kopii Palackého pomníku.

V roce 1912 Ferenc sochaří na fasádě domu a spadne po prejzech z třetího do prvního patra. S vykloubenou nohou odvážejí ho ve fiakru po Václavském náměstí, kde projíždí slavobrány, připravené na druhý den pro uvítání France Josefa. Uzdraví se, jde znovu k divadlu a r. 1914 je angažován k Hašlerovi do „Rokoka“. Zde začíná jeho divadelní sláva.

Už vystupuje ve fraku, v masce a při světlech rampy. Karikuje pomníky Palackého, Máchův a také Karla Hašlera. R. 1916 přichází do Rokoka nový objev: Vlasta Burian. Za jeho spolupráce vzniká populární „Italská opera“ a velká švanda „Telefon do nebe“.

Za války i po válce stojí ustavičně mezi průbojníky slavné kabaretní éry, je také členem vinohradského divadla za režie Hilarovy a Kvapilovy: podává důkaz, že je ukázněným umělcem. Po dalším putování po celé řadě pražských scén setkáváme se s Ferencem při jeho jubileu znova v pražském Rokoku.

Bilance jeho 251eté činnosti je úctyhodná, napsal nebo spolupracoval na 50 revuích a mnohem větším počtu písniček. Jest tedy 11. únor 1933 pro Ference dnem splněných přání.

O svých příštích plánech nám řekl: „Budu bavit lidi. Mám je rád. A nikdy jsem si nepřál nic jiného, než aby mě měli lidi rádi!“


Původní zdroj historického článku:
Moravský illustrovaný zpravodaj 1933, autor neuveden.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
18. ledna 2019


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.




Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2021 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.