Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   magazín Příroda.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

Starý lékař radí: jak se ve zdraví dožít vysokého věku?

původně vyšlo: Česká hospodyně 1904, autor Fr. Beck.
Kdo by se nechtěl ve zdraví a svěžesti dožít vysokého věku. Zkuste se inspirovat radami jednoho význačného anglického lékaře, které u nás vyšly tiskem v roce 1904.


Kterak lze dosáhnouti vysokého stáří

vypisuje stařičký anglický lékař Sir Hermann Webers. Třeba bylo již mnoho o tomto předmětu psáno, tož přece toto thema neztrácí nikdy své zajímavosti a my zde proto chceme také cosi z onoho článku opakovati.

„Jest nutno“ — praví Webers, „slabé stránky a obzvláště nejslabší stránky těla záhy poznati a učiti se, kterak je tužiti. Jest nám však především učiniti si zásadou to, že svěží vzduch jest vždy a všude hlavním činitelem při udržování a podporování zdraví a hlavním prostředkem ku prodloužení života“.

Chceme-li srdci zachovati mladistvou sílu, doporučuje nám Webers pravidelné a náležitě promyšlené cvičení. Nejpřirozenějším zajisté bude časté procházení se.

Při tom se urychluje činnost srdce a dychadel, do cév přichází více krve a ty také silně se stahujíce, přivádějí pak pletivům a orgánům krev ve zvýšené míře a tím ovšem pletiva a samy sebe dokonaleji vyživují. Tím zároveň počet a hloubka výdechů se stupňuje a více kyslíku přichází do plic a současně se vylučuje více kyseliny uhličité.

Také oběh krve a šťáv v dutině břišní při chůzi se urychluje. „Jest ovšem třeba, aby se trvání procházky řídilo zvláštními vlastnostmi té které tělesné soustavy a a jinými okolnostmi. Všeobecně řici lze, že stačí půl až tři hodiny denně. (Polovina ráno a polovina odpoledne.) Starci mohou se méně procházeti, než lidé prostředního stáří“.

Weber odporoučí všem zdravým lidem podniknouti jednou v týdnu nějaký větší pochod, trvající 4—6 hodin. Měšťáci v té příčině mají vyhledávati venkovské partie. Takový pochod přináší prý obzvláště veliký užitek, požívá-li se při něm pouze malé množství potravy a nápoje. Chléb s máslem, jablko nebo pomoranč prý stačí. Pochod takto vykonaný prý způsobí, že ztratíme na své váze 2—7 liber — vyloučí se totiž voda a některé soli.

Velmi vysoko cení Webers užitek duševní práce. „Nedostatek tělesné a duševní práce vede velmi často ku předčasné ochablosti mozku. Jak často lze to pozorovati u mužů, kteří se příliš záhy vzdali svého zaměstnání. Jiní, jako důstojníci a úředníci, následkem určité své služby jsou záhy nuceni k nečinnosti.

Osoby tohoto druhu pouštějí i jiná zaměstnání při svém úřadě mimo sebe, stávají se rozmrzelými, dlouho meškají na loži a při jídle. Častými následky potom jsou nemoci a duševní ochablost. Ti všichni by se měli ohlížeti po jiném duševním zaměstnání a zároveň při tom nezapomínati cvičení tělesných. Měli by nalézati vzpružení v umění, literatuře, různých odvětvích přírodních věd, zahradnictví, polní hospodářství“.

Zvláštní vliv na prodloužení života připisuje Webers radosti.

Radostné události působí podivuhodně na celý organismus a jeví se tu v té příčině mocná vzájemnost. Starosti a beznaděj vedou u mnohých lidí ku převeliké skleslosti, k úplné netečnosti vůči okolí, vyvolávají srdeční choroby a konečně srdeční vady a mnohý umírá skutečně s puklým srdcem. Máme se stále namáhati, udržovali svoji mysl v radosti, šťastnou a klidnou. Jak to již v dobách nejstarších bylo známo, vysvítá z jednoho ze Šalamounových přísloví: „Veselé srdce oblažuje život, ale mysl zasmušilá vysušuje kosti.“

Ku prodloužení věku nalézáme několik předpisů v jistém anglickém lékařském časopise. Moltke objevil tajemství pevného zdraví při „veliké střídmosti ve všech věcech a v hojném pohybování se na volném vzduchu“.

Chevreul byl velmi střídmý v jídle a jako Cornaro kladl velikou váhu na dobrý rozmar. Viktor Hugo dal ve svém domě na zeď napsati následující přísloví : „Lever à six, diner à dix, souper à six, coucher à dix, fait vivre ľ homme dix foi dix,“ t. j. vstávati v šest, obědvati v deset, večeřeti v 6 a spat v deset, činí že člověk žije desetkrát deset (let).

Recept Sira Jamesa Sewyera jest už poněkud delší — zníť: „Spi 8 hodin na pravé straně a v loži otevřeném, nezakrytém, varuj se umývati časně ráno studenou vodou, ale užij lázně o teplotě jakou má tělo; před snídáním si dopřej tělesného pohybu; jez málo masa a jen dostatečně uvařeného; dorostlí nemají piti žádného mléka, za to hodně tuků požívati, potřebných ku výživě buněk, aby tyto mohly rušit zárodky nemocí, taktéž se vystříhati otravných nápojů, které těmto buňkám škodí; pečuj o denní tělesný pohyb a sice venku; netrp žádných živých zvířat ve svém bytě, neboť ona mohou přenášeli zárodky nemocí ; žij pokud možno na venkově a starej se především o dobrou pitnou vodu, o suchý příbytek a dobrou kanalisaci při něm; pečuj o dostatečnou změnu při svém zaměstnání, jakož i o občasné krátké prázdniny; potlačuj svou ctižádost a zůstaň v dobré náladě“.

„Ten, jenž chce býti 100 let živ,« praví Sir Benjamin Ward Richardson, „nemá ani kouřiti ani piti, zejména ne piti a velmi málo masa pojídati; má časně vstávati a pokud možno málo při umělém osvětlení pracovati. Dále nemá se namáhati za příčinou zbohatnutí, nemá se zlobiti a má krotiti svoji ctižádost.


Původní zdroj historického článku:
Česká hospodyně 1904, autor Fr. Beck.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
20. listopadu 2018


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.




Fotoarchiv





Debata k článku Starý lékař radí: jak se ve zdraví dožít vysokého věku?


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání včetně původních obrázků.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu ani opravovány původní překlepy.

Pokud chcete náš obsah převzít nebo máte zájem u nás zveřejnit svůj PR článek, tak nás prosím kontaktujte.

© 2011 - 2019 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.



Naše další projekty: