Jednoduchý trik, pomocí kterého si můžete detailně prohlédnout vlastní oko

Promítání sítnice vlastního oka
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Kterak můžem vidět vnitro vlastního oka

V jistém německém časopise popisuje B. H. Bürgel zajímavý jednoduchý pokus, kterak možno získat velice zvětšenou pro­jekci vnitra svého vlastního oka.

Vlastní sítnice našeho oka je průhledná a nad míru jemná, takže její detaily může rozpoznat jen odborník lékař svými jem­nými nástroji; za sítnicí však leží jiná blána, v níž při pohledu do oka lehce vidíme četné červené žilky. Od tohoto pozadí oka můžem si tedy provésti zvětšený obraz následujícím způsobem.

Ve zcela tmavém pokoji rozžehnem si menší lampu s postranním stínítkem — stačí na to známá obyčejná kuchynská lampa — a držme ji, jak vidět na obrázku, hodně blízko u oka, poněkud se strany u spánku, avšak tak, aby paprsky světla ještě dopadaly na celé vnitro oka.

Pohybujem-li nyní nepatrně lampou vzhůru a dolů a hledíme-li při tom upřeně před sebe na nějakou zcela tmavou, neosvětlenou plochu, zjeví se nám před okem nejprv ne­určité, později dosti ostře ohraničené svět­lejší místo na oné ploše, v němž se zřetelně odrážejí ohromně zvětšené tmavé ony žilky — ovšem stíny žilek skutečných — se všemi svými četnými větvemi.

Sítnice našeho oka totiž odrazila světlo na ni dopadající a pro­jektovala svůj obrys i s tmavými místy v sobě na nedalekou tmavou stěnu pokoje. Tmavé žilky oka vystoupnou na obraze tím zřetelněji, čím šikměji — do jisté míry — dopadají světelné paprsky do oka.

Tentýž úkaz se nám mnohdy objeví i tehdy, když sedíme ve tmavém pokoji u okna a na naše oko náhodou se strany dopadne z ulice jasný záblesk světla.