Tradiční české Velikonoce: pomlázka a barvení vajec

původně vyšlo: Pozor - 1935, autor neuveden.
Jaký význam má velikonoční zvyk šlehání dívek pomlázkou a kdy mají naopak vzít pomlázku dívky na chlapce? Nebo jaká je původní barva pro velikonoční vajíčka? Toto a další detaily o tradičních českých a moravských Velikonocích vám prozradí historický článek z roku 1935.


Pomlázka.

Všeobecně oblíbeným velikonočním zvykem je u nás pomlázka, při níž se mládež obojího pohlaví šlehá tatary, upletenými z vrbového proutí.

Někde se také šlehá sladkým dřevem. V pondělí šlehají chlapci děvčata a v úterý opět děvčata chlapce, při čemž se šlehaný musí vykoupit dárkem. Dávají se malovaná nebo obarvená a vyškrabovaná vajíčka.

Šlehání je patrné zvyk symbolický a vztahuje se na omládnutí jarní přírody, Šleháním se symbolicky přenáší síla přírody na mladou, živou bytost. Z toho si možno vysvětliti, proč se mrskávají zvláště dívky, aby totiž byly stále svěžími, zdravými, silnými a veselými, staré panny aby omládly a k světu se měly.

V některých krajích se pomlázce říká šlehačka, jinde mrskut nebo také šmígrust. Obdobný význam jako pomlázka má také obléváni vedou, které stejně jako na Nový rok, bývá s oblibou prováděno také o pondělí velikonoční.


Barvení vajíček.

Stejné jako mrskáni se z dávných dob až po naše časy udržel též obyčej, barviti vejce, jež jsou symbolem plodistvé země. Jejich barevná výzdoba symbolisuje mladou jarní krásu přírody a chce také krásu vylouditi.

Původně se vajíčka barvila jen na červeno. V dávných dobách se věřilo, že kraslice svojí červenosti pochválí přírodu, aby hleděla co nejdříve se odíti květy.

Zdobení velikonočních vajíček tedy nebylo jen hříčkou jako dnes, ale mělo magické posláni. Z kraslic slovanských, bohatosti výzdoby a uměleckým provedením stoji na prvém místě moravské a slovenské.

Název kraslice je odvozen od slova krásný, které původně značilo »červeným«, jako dosud u Rusu, kde velikonoce se nazývají červené svátky. S kraslicemi souvisí také mnohá pověra, jako na př.: že skořápky ze svěcených velikonočních vajec, požitých na Boží hod velikonoční, máji léčivou moc a chrání proti hromu.


Původní zdroj historického článku:
Pozor - 1935, autor neuveden.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
5. dubna 2021


Diskuze k článku „Tradiční české Velikonoce: pomlázka a barvení vajec“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2023 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.