Naše projekty:   Obchod.Bejvávalo.cz  —  originální samolepky na stěnu Pieris.cz  —  magazín Příroda.cz  —  efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Bejvávalo.cz

nejnavštěvovanější český server věnovaný historii

Tradiční české Velikonoce: pomlázka a barvení vajec

původně vyšlo: Pozor - 1935, autor neuveden.
Jaký význam má velikonoční zvyk šlehání dívek pomlázkou a kdy mají naopak vzít pomlázku dívky na chlapce? Nebo jaká je původní barva pro velikonoční vajíčka? Toto a další detaily o tradičních českých a moravských Velikonocích vám prozradí historický článek z roku 1935.


Pomlázka.

Všeobecně oblíbeným velikonočním zvykem je u nás pomlázka, při níž se mládež obojího pohlaví šlehá tatary, upletenými z vrbového proutí.

Někde se také šlehá sladkým dřevem. V pondělí šlehají chlapci děvčata a v úterý opět děvčata chlapce, při čemž se šlehaný musí vykoupit dárkem. Dávají se malovaná nebo obarvená a vyškrabovaná vajíčka.

Šlehání je patrné zvyk symbolický a vztahuje se na omládnutí jarní přírody, Šleháním se symbolicky přenáší síla přírody na mladou, živou bytost. Z toho si možno vysvětliti, proč se mrskávají zvláště dívky, aby totiž byly stále svěžími, zdravými, silnými a veselými, staré panny aby omládly a k světu se měly.

V některých krajích se pomlázce říká šlehačka, jinde mrskut nebo také šmígrust. Obdobný význam jako pomlázka má také obléváni vedou, které stejně jako na Nový rok, bývá s oblibou prováděno také o pondělí velikonoční.


Barvení vajíček.

Stejné jako mrskáni se z dávných dob až po naše časy udržel též obyčej, barviti vejce, jež jsou symbolem plodistvé země. Jejich barevná výzdoba symbolisuje mladou jarní krásu přírody a chce také krásu vylouditi.

Původně se vajíčka barvila jen na červeno. V dávných dobách se věřilo, že kraslice svojí červenosti pochválí přírodu, aby hleděla co nejdříve se odíti květy.

Zdobení velikonočních vajíček tedy nebylo jen hříčkou jako dnes, ale mělo magické posláni. Z kraslic slovanských, bohatosti výzdoby a uměleckým provedením stoji na prvém místě moravské a slovenské.

Název kraslice je odvozen od slova krásný, které původně značilo »červeným«, jako dosud u Rusu, kde velikonoce se nazývají červené svátky. S kraslicemi souvisí také mnohá pověra, jako na př.: že skořápky ze svěcených velikonočních vajec, požitých na Boží hod velikonoční, máji léčivou moc a chrání proti hromu.


Původní zdroj historického článku:
Pozor - 1935, autor neuveden.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
5. dubna 2021


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.




Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2021 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.