Spánek po obědě aneb vliv odpoledního šlofíku na vaše zdraví

Čtení do postele.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Je spánek po obědě škodlivý?

Někteří lidé pociťují po obědě neodolatelnou potřebu trochu se prospati, jiní dívají se na takový zvyk kriticky, považujíce jej za nezdravý. Který názor je tedy správný?

Všeobecně možno jen říci, že spánek po obědě je věcí zvyku. To platí alespoň o dospělých, neboť malé děti mají po obědě za všech okolností spáti. Se stanoviska fysiologického možno dobře chápati ospalost, která se projevuje po obědě.

Po jídle je hlavním úkolem těla stráviti pokrmy, to jest rozložiti je pomocí zažívacích šťáv ve zužitkovatelné součástky, které mají býti vstřebány střevem a převedeny do krve. Aby mohlo tělo tomuto úkolu dostáti, musí býti postaráno o zvýšený příliv krve k žaludku a ke střevům. Proto je v tu dobu větší část krve nežli jindy ve vnitřku těla, to jest v ústrojích zažívacích.

Toto zvýšené množství krve mohlo se tam dostati jenom tím způsobem, že bylo odňato jiným orgánům a tkáním. Svaly a mozek musí postoupiti svůj díl k tomuto vnitřnímu přeskupení krve, a tím nastane pocit únavy a ospalostí. Tím se dá také vysvětliti, že po zvláště bohatých, dlouho trvajících a těžko stravitelných obědech jeví se větší pocit zemdlení a větší ospalost, nežli po prostém jídle. Neboť v takovém případě potřebují zažívací ústroje mnohem více krve, aby úkolu na ně kladenému mohly dostáli.

Není to pouhý luxus, užívá-li se na konci jídla jistých prostředků dráždivých, jako silné kávy, nikotinu atd. Tyto poživatiny z části povzbuzující činnost zažívacích žlaz, mimo to však slouží také tomu účelu, aby svým vlivem na mozek zaháněly jevící se ospalost.

Jistě nemůže býti škodlivým, povolí-li se této fysiologické potřebě spánku nebo klidu. — Potřeba ta obyčejně netrvá dlouho a přechází rychle, jakmile jest překročen vrcholný bod vnitřního trávení. Vidíme také v přírodě, že mnohá zvířata oddávají se nasytivše se úplnému klidu.

Arci mnoho lidí kteří této ospalosti nepovolují a nezvykli si na krátký spánek po obědě, nikterak ho nepostrádají. Využitkování potravy je nepochybně mnohem větší za úplného klidu po jídle, a doporučuje se proto pro hubené lidi, kterým »jídlo nepomáhá« jako znamenitý prostředek pro zvýšení tělesné váhy, zvyknou-li si po obědě odpočívati. Naopak může být pro lidí, chtějící zhubnouti, účelným, zříci se obvyklého odpočinku po obědě.

Nemálo je lidí, kterým stal se polední spánek nezbytnou potřebou. Bývá pak v jednotlivých případech, rovněž následek to návyku, přesně omezen co do trvání, začasté s překvapující přesností. Takoví lidé usínají okamžitě, ať si lehnou kamkoli, a probouzejí se přesně za deset minut, za dvacet minut nebo za půl hodiny. Jisto je, že tím znatelně získávají nervové síly a schopnosti ku práci.

Ať je spánek sebe kratší, projeven je u nich vždy blahodárný účinek. Nedostanou-li se takoví lidé z jakýchkoliv vnějších důvodů k obvyklému spánku po obědě, cítí se skoro celé odpoledne a nebo alespoň po několik hodin nevolnými, jsouce omezeni ve své výkonnosti. V některých povoláních, kladoucích velké požadavky na nervy a ducha, možno krátký spánek bezprostředně po obědě doporučiti. To neplatí pro každého a jistě je také mnoho lidí, jimž možno raditi, aby jedli jenom tolik, aby z toho nebyli ospalí.

Často projevuje se obava, že spánkem odpoledním ohrožuje se spánek v noci. To může býti pravda v takových případech, kdy někdo spí odpoledne několik hodin. Všeobecně tedy tato obava není oprávněna, neboť u lidí majících nějaké povolání, je to vyloučená věc.

A o výjimečných případech v jakémkoli směru, v této kratičké rozpravě, nemůže ovšem býti řeči.