Rok 1928: Katastrofální požár v Lošticích, u kterého museli zasahovat hasiči z celého kraje

původně vyšlo: Pozor - 1928, autor b.
Město Loštice je známé díky svým jedinečným olomouckým tvarůžkům. V roce 1928 Loštice ale smutně proslavilo i něco zcela jiného než syrečky. Toho roku tam 9. srpna vznikl požár, který hrozil zničit desítky domů. Dobový článek vám celé neštěstí i statečnou práci hasičů podrobně popíše.


Katastrofální požár v Lošticích u Zábřeha na Moravě.

15 domů lehlo popelem. — Obrovské zděšení ve městě. Chytalo celé město. — Někteří lidé zachránili holé životy. Lidské hyeny v činnosti. — Jeden hasič smrtelně zraněn.

Na dnešní uplynulý den budou Loštice dlouho a dlouho vzpomínati. Asi tak před půl 12. hod. vyšlehly pojednou z domu Arnošta Ecksteina v t. zv. židovské čtvrti plameny, které v několika okamžicích zachvátily celou budovu i přilehlé části.

Nebylo také divu. Všechno bylo předcházejícími vedry vyprahlé a pršelo-li trochu před několika dny, pak voda se do všeho lehce vsákla a následkem opětného tepla bylo dřevo, krytinový papír a vůbec všechny hořlavé látky ještě vznětlivější.

Proto ještě dříve, než městem se zachvělo zoufalé volání hasičské trubky, z Ecksteinového domu, výrobny to tvarůžků, vyvalil se mocný dým, ve kterém prošlehávaly plameny i uvnitř domu. Obyvatelé domů se zoufalým nářkem vyběhli ven jen s tím, co měli na sobě. Jiného nebylo možno nic zachránit.

Než však lidé přiběhli k tomuto domu, ozvalo se zděšené volání na druhém konci uličky. Střecha domu zámečníka Weisera byla již také v plameni a obyvatelé tohoto domku již také zoufale křičeli. To již hustý černý dým se mocně valil z celé čtvrti na náměstí, kam se sbíhali hasiči a občané loštičtí.

V úzkých uličkách „židovské čtvrti” nebylo již viděti pro dým téměř ani na krok. Bylo jen slyšeti zoufalý křik a zlověstný praskot plamenů. To již nehořely dva domy, nýbrž čtyři, pak pět, šest... Nikdo nevěděl v prvním okamžiku, kde vlastně je největší nebezpečí. Zatím již byli při horečné práci loštičtí hasiči, kteří se obětavě vrhli do zápasu s dravým živlem.

V tom zazněl nový veliký pokřik a panika: „Radniční věž hoři!” A hned nato: „Na druhém konci města také hoří!”

A skutečně: Rozžhavený dehtový papír, kterým byly hořící domy v „židovské čtvrti’’ pokryty, vyletoval v drobných kouscích do výše a vítr jej roznášel po městě. Nebezpečí přímo strašné pro colé město. Obyvatelé, když teto nebezpečí zpozorovali, rozběhli se ke svým domovům, ležícím ve směru větru, aby je chránili. Všude panovalo nevýslovné zděšení a zmatek.

Na štěstí přijížděli již hasičské sbory se všech stran: z Litovle, Olomouce, Uničova, Mohelnice, Příkaz atd. Bylo ihned přikročeno k hájení jednotlivých úseků města, kde hrozilo největší nebezpečí. Samozřejmě, že v „židovské čtvrti", kde zuřil požár plnou silou, zápasilo s dravým živlem několik hasičských sborů. Voda byla brána ze studny a z řeky, ale proudy, chrlené do plamenu, takřka nestačily.

Radnici a druhý konec města se podařilo zachrániti. Na radnici shořela jen vížka, kde patrně měly sovy hnízdo. Horší ale je, že ve vížce byly schovány obecní listiny, z nichž polovice uhořela.

Na místo požáru přijelo 28 hasičských sborů, ale zdálo se, že ani ty dravý živel nezmohou. Proto starosta Loštic, Fischer, volal telefonicky vojsko z Olomouce. Nejenom z Ecksteinova, ale i z více domů zachránili lidé holé životy. Asi 28 osob bylo lehce popáleno nebo poraněno. Jeden hasič utrpěl vážný úraz.

Horší ale je, že při vši té hrůze objevily se na scéně také lidské hyeny, které využitkovávaly neštěstí bližních, aby kradly. Paní Ecksteinová s nasazením života zachránila rodinné šperky v ceně přes 60.000 Kč, dala je neznámé ženě podržet, aby se do hořícího stavení ještě vrátila, ale když přišla celá uštvaná zpět, žena i se šperky zmizela.

Teprve k večeru, dík námaze všech 28 hasičských sboru, podařilo se oheň zdolati. Procházíme spáleništěm, z kterého se kouří. Před jedním domkem sedí rodina. Žena usedavě pláče. Jsou prý máto pojištěni. 16 domu vyhořelo do základu. Mezi nimi i t. zv. stará židovská škola, odtud židé prý s největším spěchem přede vším ostatním zachraňovali pohřební vůz.

Za spáleništěm na trávníku sedí ještě někteří lidé i se zbytky nábytku. Jsou to ti, kdož ještě nemají na noc přístřeší. Někteří jsou ubytováni již v chudobinci, jiní u pana Jar. Dubského, jenž jim vyprázdnil téměř celý dům. Jedna stařenka na trávníku byla zachvácena prudkými bolestmi. Asi lítostí. Přichází samaritáni, ukládají stařenku na nosítka a odnášejí do místní nemocnice...

Při této příležitosti se dovídáme, že jeden hasič z Uničova, jehož jméno se nám nepodařilo zjistiti, na cestě od požáru spadl s motorové stříkačky a utrpěl těžký otřes mozku. Zápasí se smrtí v Mohelnici.

Škoda je místními občany odhadována na jeden a půl milionu Kč.

Podle domů vyhořeli a škodu utrpěli: A. Eckstein, výroba tvarůžku, škoda 70.000 Kč. A. Veselá., podomní obchodnice, 40.000 Kč. Marie Vařeková 32.000 Kč. Fr. Jahn 35.000 Kč, židovská obec loštická 6.000 Kč (škola), A. Urbanová 120.000 Kč, Jan Kraus 70.000 Kč, Flor. Fiala 50.000 Kč, Frant. Syrovátka 80.000 Kč, Siegfried Eckstein 200.000 Kč, Faltýnek Vlad. 100.000 Kč, Jan Weiser Kč. 80.000, Ferd. Nevrý 80.000 Kč, Götzel Rud. 50.000 Kč, Lilek J. 10.000 Kč.

V tom ovšem není započtena řada nájemníků a podnájemníků, jimž vyhořel veškerý majetek, jako nábytek, drůbež, dobytek atd.

Škoda na radnici způsobená činí 30.000 Kč. Na požářišti se udržuje po celou noc bezpečnostní služba.

Příčina požáru se přísně vyšetřuje, ale výsledek není možno ještě určitě říci. Říká se mezi občany, že požár vznikl u Ecksteina od starých kamen.


Původní zdroj historického článku:
Pozor - 1928, autor b.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
5. května 2022


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2022 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.