Rok 1927: Jak se v Americe žije služkám a čím nás mohou inspirovat?

Služka.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Kus amerikanismu.

V poměru mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem snad by nám mohla Amerika býti vzorem, ač i tam je mnoho stínů.

Na farmě pánů i zaměstnanci jsou si často hrdě vědomi, že jsou si rovni. Mají sebevědomou snahu býti pravými gentlemany, ať se děje co děje. Přijímá-li se nový personál, propouští-li se starý, vyplácí-li se mzda, vždy a všude se správně chovají.

Při tom mají pevnou vůli udělat ze vzájemného poměru co nejvíce. Z toho plyne vzorná přesnost v práci a dochvilnost. Služebná se velmi ráda modernisuje, neboť ví, že jí plyne z toho prospěch, pohodlí, zisk. Ví, že o ni nepečují zákony, proto spoléhá více na sebe a na své umění.

Zaměstnavatelka hledí co nejvíce využiti najaté síly, ale při tom pokud možno soustředí práci, intensivní práci na málo hodin, takže zbude ještě dosti času na zábavu, sport a oddech. Ve všem hledí zmenšiti námahu. Všude pomáhá stroj. Vše se kupuje pokud možno hotové, a co možno udělati strojem, nedělá se ručně.

Paní ocení dobrou práci, umí se služkou s úsměvem promluviti o tom, jak se jí podařil dort, jak je dobře vypečena pečínka a jak dnes prádlo pěkně ztuha nažehlila. Neskrblí chválou, když je opravdu s prací spokojena. Služka je velmi často uhlazenou, jemnou dámou s pěstěným vlasem, zuby a nehty.

Má svůj volný den v týdnu, týdenní horkou koupel, nebo dokonce denní koupel, to je v Americe samozřejmé.

Když paní dovede oceniti jednotlivé vzorné naše dívky, které se hlásí do služby, dovede i nahlédnouti do jejich minulého života a pomoci jim, aby vynikly ve svém povolání. Jedná s každou dívkou individuelně, hořkost slova „služebná“ odstraní a ocení práci silných poctivých paží, dá domov a získá jejich oddanost.

Kdož ví, zda naše dcerka nebude jednou rovněž hledati domov pod cizí střechou.

Bude-li služka v domě šťastna, bude také „dělat dobrotu“, bývá tak, až na některé výjimky, obvykle.

Růžena Svobodová napsala kdesi větu, kdo je nešťastný sám v sobě, že bývá zlý. Kdo je šťasten, je dobrý.