Rok 1923: Dojemné rozloučení žáků posledního ročníku se školou a svým učitelem

Brno.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Krásné loučení.

V neděli loučili se v Brně ve škole Na rejdišti chlapci poslední třídy obecné školy.

Třídní učitel uspořádal výstavku školních prací, rozvěsil po zdech výkresy, rozložil po lavicích početní a slohové sešily, hoši pak přednášeli, hráli na housle, zpívali, a matky, otcové, babičky, strýcové a jiní příbuzní a přátelé přišli je poslechnout, potěšit se z úspěchů a vědomostí svých dětí a všichni měli radost, jak to ten Honza, Karel, Tonda a Jindra pěkně dovedou.

Kreslírna školy byla naplněna do posledního místečka a zarosené oči plné radosti a vděku byly známkou pocitů a nálady. Radost nad dětmi a vděk vzornému učiteli, který po staru ukázal, co chlapce naučil. Všichni ožili ve vzpomínkách na školní produkce, které se před lety konávaly, kdy učitelé žili pro školu a škola pro ně.

Bylo to krásné loučení a krásné zakončení prvního školního údobí šťastných děti. Celou školní dobu vedl je jeden učitel a dal jim víc vědomostí a znalostí, než mu snad učební osnova přikazovala. Poznal charakter každého z nich a pečoval o ně vzorně a poctivě. Proto bude úspěch v životě těchto chlapců jeho úspěchem.

A když se po slavnosti kolem něho shrnuli otcové, matky a babičky, aby mu stiskem ruky poděkovali za práci, kterou pro jejich děli vykonal, měl jistě hřejivý pocit v srdci a radost z práce. Šťastné děti v rukou pečlivých učitelů.