Rok 1919: Zavinili Češi prudké zdražování na Slovensku?

Proč je na Slovensku vše drahé.

Životní poměry na Slovensku zhoršuji se den ze dne. Ceny, které jsou zde požadovány jak producenty, tak obchodníky, přesahují již dávno meze slušnosti a dovoleného zisku.

Židovští obchodníci dovážejí z Prahy a z Brna stále spousty zboží, nakupují, jak sami často ve vlaku a jinde vypravuji, poměrně levně a prodávají s ohromným ziskem.

V nitranské i komárenské župě, krajích neobyčejně úrodných, není nouze o potraviny, ale sedláci buď vůbec nechtějí prodali nebo jen vyměniti. Při tom žádají na př. za kilo ořechů v ceně 5—6 K (úroda ořechů byla velmi pěkná) kilo petroleje, který se pod rukou prodává za 20 až 30 korun.

V maďarských vesnicích neprodají českému úředníkovi a vojákovi vůbec nic. Doufají, že je hlad a drahota ze Slovenska vyžene.

Také obecní aprovisace ve městech prodávají obecenstvu vše za ceny nepřiměřeně vysoké a sice z důvodů politických. Obyvatelstvu, které jest nuceno platili vysoké ceny, se řekne, že drahotou jsou vinni Češi, těch kdyby nebylo, že vše by bylo mnohem levnější, a tímto způsobem zvětšují nespokojenost obecenstva.

Úřady měly by hospodářství obecních aprovisaci podrobiti řádné kontrole a zjistiti, proč prodávají vše za ceny o 30—50 procent vyšší, než v Čechách a na Moravě. Ovšem, dříve musí samy vybřednou ti z toho papírového moře, v němž se topí. Pro samé psaní nemohou se dostali k práci.

Výstižně charakterisoval naši správu na Slovensku, civilní i vojenskou, francouzský generál: »Mnoho papíru, málo práce.«