Rok 1914: Jedinečné zkušenosti vojenského chirurga ze začátku první světové války

původně vyšlo: Lidové noviny - 1914, autor neuveden.
Vypuknutí první světové války přineslo vojenským lékařům řadu nových a někdy i nečekaných informací. Historický článek ze září roku 1914 vás seznámí řadou zajímavých zkušeností, které za první dny tohoto velkého válečného konfliktu získal hlavní německý vojenský chirurg dr. Kraske.


Z válečné chirurgie.

Generální lékař německý dr. Kraske uveřejňuje v mnichovském lékařském týdenníku svá první chirurgická pozorování z bojiště. Zpráva týká se už 600 zraněných.

Největší část zraněných, píše dr. Kraske, má rány způsobené střelami z pušek a rány u přátel i nepřátel se mnoho neliší. Z toho se dá soudit, že na jižní části naší západní hranice se neužívá střel dum-dum, takže jejich vyskytování na severním bojišti vždy více ukazuje hlavně na vliv anglický.

Dle sděleni raněných, zasáhly je střely ponejvíce ze vzdálenosti 4 až 600 m. Dlouhé kosti končetin, rukou a nohou, vykazuji celkem jednoduchá zranění a také rámy jdoucí většími dutinami děla jsou většinou bez rozšíření.

Opět se potvrzuje překvapující zkušenost, že četné rány skrz prsa, jichž dr. Kraske viděl asi 30, se velmi dobře hojí a způsobují jen nepatrné kašláni krve nebo jiná krvácení. Také prostřelená střeva mohla se zcela jednoduše zašít. Nejhorší jsou ovšem rány z daleka do hlavy, které v četných případech mají v zápětí ihned smrt.

Přes to byla pozorována divotvorná zachránění. Záleží hlavně na tom, zda kulka v hlavě působí výbušně čili nic. Naklonění hlavy na pravou stranu, které při střílení leže je nutno, má za následek časté poranění levé části hlavy, které v příznivých případech poruší mozek jen nepatrně; vedou k obrnám pravé polovice těla a k ztrátě řeči.

Zcela jiná jsou poranění střelami z blízka. Natržení jsou pak častější a rozsáhlejší i když není zraněná kost. Kosti ramenní jsou často tak roztříštěny, že nelze na zachování ruky pomýšleti.

Nepřátelská děla měla, soudě z poranění, velmi chabý účinek; rány byly řídké a — alespoň od šrapnelů — nápadně lehké. 60 až 80 procent všech ran připadá na končetiny, což se vysvětluje hlavně ovšem tím, že jiná zranění přivodí častěji smrt.

Řada podivných šťastných náhod se zkušenostmi z války značně rozmnoží. K takovým případům dlužno počítati na př. ten, kdy jazyk byl napříč hladce prostřelen, aniž by při tom byla zraněna kost. Znovu zdůrazňuje lékař, že řadu zranění plic dlužno považovat za lehká; je-li ovšem zraněna páteř, je výsledek nejčastěji smutný.

Průběh hojení ran břišních závisí velice od doby, jež uplyne k operací a vůbec je doprava a opatření roněných skorem stejné důležitá, jako rána sama. Lehké rány mohou se při dopravě zhoršit, kdežto rychle dopravené i těžké rány lze dobře vyhojit.


Původní zdroj historického článku:
Lidové noviny - 1914, autor neuveden.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
29. března 2022


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2022 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.