Rok 1908: Jak může být manželství zrušeno a označeno jako neplatné?

O neplatnosti manželství.

Neplatnost manželství, jemuž na závadu jsou následující překážky, a to: únos, svazek manželský, vyšší svěcení neb slib čistoty, rozdílné náboženství mezi křesťany a osobami, které nevyznávají náboženství křesťanského, příbuzenství, švakrovství, cizoložství, pokus zavraždění manžela a nedostatek zákonného aktu oddavacího, vyšetřena buď z povinnosti úřadu.

V jiných případnostech posečkáno buď, až za to žádati budou ti, kdož manželstvím, jemuž byla na závadu nějaká překážka, v právech svých byli zkráceni.

V případech, kde neplatnost manželství se má vyšetřovati z povinnosti úřadu, netřeba stanoviti zvláštního žalobce. Naproti tomu, když svazek manželský smrtí jednoho neb obou manželů jest zrušen, může býti předsevzato úřední vyšetřování o platnosti zrušeného manželství od úřadu k tomu povolaného, pokud žádají účastníci k tomu dle zákona oprávnění o vyšetření a rozhodnutí té věci, aby zjednali průchod soukromoprávním nárokům, trestní soudce za účelem úředního řízení, aneb některý úřad administrativní v zájmu státní správy.

Manžel, jenž věděl o omylu v osobě zběhlém, neb o bázni, v kterou druhá strana byla uvedena, nemůže odpírati, že manželství jest platné; aniž to může činiti manžel, který zatajil, že nemůže sám o své vůli v platné manželství vcházeti, jsa nezletilý nebo vojákem, nebo který klamně předstíral, že mu bylo dáno přivolení k manželství zákonem vyhledávané.

Vůbec jen strana nevinná může žádati, aby smlouva manželství za neplatnou byla prohlášena; toho práva však pozbude, když v manželství setrvá, nabyvši o překážce vědomosti.

Vešel-li nezletilý nebo poručenec o své újmě v manželství, může otec nebo poručenstvo jen potud odpírati, že platné jest, pokud moc otcovská nebo poručenská trvá.

Vyšetřovati a rozhodovati, zda-li manželství jest neplatné, přísluší jediné soudu sborovému toho okresu, v kterém manželé řádně bydlejí. Soud sborový pojmenuje rozumného a rozšafného muže, aby vyhledav okolnosti manželství hájil, by pravá povaha věci i tehdá z povinnosti úřadu se vyšetřila, když se řízení koná k žádosti některé strany.

Pro šetření o neplatnosti manželství platí následující zásady:

Může-li překážka býti zdvižena, hleď soud sborový ji zdvihnouti, učině opatření k tomu potřebné a maje strany k tomu, aby se o to usnesly; nebylo-li by však lze toho dovésti, nechť soud sborový nalezne, zda-li manželství jest platné. Vůbec pokládá se za to, že manželství jest platné. Praví-li tedy kdo, že jest tu nějaká překážka, nechať ji úplně dokáže, v čemž ani srovnávající se doznání obou manželů nemá moci důkazu, aniž dopustiti lze, by manželé na to přísahali.

Zvláště když by kdo tvrdil, že tu již prve byla stálá nemohoucnost, konati povinnost manželskou, a že tu jest posud, budiž důkaz veden pomocí znalců, totiž lékařů a ranhojičů zkušených a podle okolností i pomocí porodní báby.

Nemůže-li se s jistotou určiti, zda-li nemohoucnost je stálá nebo jen dočasná, jest manželům ještě rok spolu bydleti; pak-li by nemohoucnost po ten čas trvala, budiž manželství prohlášeno za neplatné.

Přijde-li z líčení o platnost manželství na jevo, že jedna strana nebo že obě strany o překážce manželství prve věděly a že úmyslně ji zatajily, hleděno buď k těm, kdož jsou tím vinni, trestem v zákoně o těžkých přestupcích vyměřeným (přestupek § 507. trestního zákona). Jest-li jedna strana bez viny, může žádati nahrazení škody. Byly-li konečně v takovém manželství zplozeny děti, pečováno buď o ně dle pravidel, daných v kapitole o povinnostech rodičů.