Rok 1906: Cenzurou zakázaná kniha o císaři ve výloze knihkupectví. Rozhodnout musel až soud

původně vyšlo: Národní listy - 1906, autor neuveden.
Odpovědnost za veřejně prezentovaný obsah je otázkou, která dnes zajímá nejednoho provozovatele internetových služeb. Podobný problém s odpovědností a cenzurou řešil i soud v roce 1906. Zajímá vás, jak tehdy soud rozhodl o knihkupci, který ve výloze vystavoval cenzurou zakázanou knihu?


Zajímavý výklad zákona tiskového.

Pražský knihkupec pan T. byl c. k. státním návladnictvím žalován pro přečin dle § 24. tisk. zák., poněvadž ve výkladní skříni jeho knihkupectví vyložen byl spis »Francois Josef Intime«, kterýžto spis byl nálezem c. k. zemského soudu vídeňského v Rakousku zakázán.

C. k. zemský soud v Praze uznal také knihkupce vinným zmíněným přečinem a odsoudil jej ku pokutě 30 K z toho důvodu, že vyložení tiskopisů ve skříni dlužno dle § 6. zákona o tisku pokládati za rozšiřování, a že obžalovaný, který knihkupectví osobně provozuje a nemá zvláštní osoby, k tomu zřízené, aby výhradně výklad tiskopisů do skříně obstarávala, jest po zákonu za toto rozšiřování zodpovědným.

Na rozsudek tento podal knihkupec zmateční stížnost k nejvyššímu kasačnímu dvoru ve Vídni, který o této stížnosti ustanovil líčení na den 1. prosince t. r.

Při líčení tom dokazoval zástupce obžalovaného dr. Josef Herold, že k rozšiřování tiskopisů jest potřebí úmyslné činnosti, kteréž se dopustil každý, kdo výrobek tiskový učiní většímu počtu osob přístupným.

Takovéto činnosti však u obžalovaného nebylo, poněvadž pan T., třeba osobně vede své knihkupectví, nevěděl o tom, že kniha, o kterou se jedná, byla knihkupectví jeho pařížským nakladatelem z Paříže odeslána a ve výkladní skříni v Praze vyložena, a tudíž nemohl tuto úmyslnou činnost, jaké jest nezbytně potřebí k subjektivní vině, ani vyvinouti.

Zástupce generální prokuratury dr. z Herrenritrů žádal za potvrzení rozsudku, poněvadž okolnost ta, že obžalovaný o knize nevěděl, jest nerozhodnou, ježto knihkupec jako takový, řídi a provádí veškerou tuto svou činnost živnostenskou prostřednictvím svého personálu, a tedy již v této činnosti úmyslné konání jest zahrnuto.

Naproti tomu poukázal obhájce dr. Josef Herold k tomu, že o takové zodpovědnosti ani zákon tiskový, ani živnostenský ničeho nemluví, a že tiskový delikt rozšiřovaní nedovoleného spisu může spáchali jen ten, který k tomu cíli nějaké konání předsevzal, což v tomto případě jest vyloučeno.

Kasační soud za předsednictví dvorního rady Berga, úplně vyhověl zmateční stížnosti, rozsudek c. k. zemského soudu v Praze zrušil a obžalovaného zprostil obžaloby, připojiv se ve svých důvodech úplně k názoru obhájcem zastávanému.

Rozsudek tento jest tím důležitější, poněvadž posavadní praxe činila knihkupce z podobných přestupků proti tiskovému zákonu ex lege zodpovědným.


Původní zdroj historického článku:
Národní listy - 1906, autor neuveden.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
8. června 2022


Diskuze k článku „Rok 1906: Cenzurou zakázaná kniha o císaři ve výloze knihkupectví. Rozhodnout musel až soud“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2022 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.