Rok 1906: Cenzurou zakázaná kniha o císaři ve výloze knihkupectví. Rozhodnout musel až soud

původně vyšlo: Národní listy - 1906, autor neuveden.
Odpovědnost za veřejně prezentovaný obsah je otázkou, která dnes zajímá nejednoho provozovatele internetových služeb. Podobný problém s odpovědností a cenzurou řešil i soud v roce 1906. Zajímá vás, jak tehdy soud rozhodl o knihkupci, který ve výloze vystavoval cenzurou zakázanou knihu?


Zajímavý výklad zákona tiskového.

Pražský knihkupec pan T. byl c. k. státním návladnictvím žalován pro přečin dle § 24. tisk. zák., poněvadž ve výkladní skříni jeho knihkupectví vyložen byl spis »Francois Josef Intime«, kterýžto spis byl nálezem c. k. zemského soudu vídeňského v Rakousku zakázán.

C. k. zemský soud v Praze uznal také knihkupce vinným zmíněným přečinem a odsoudil jej ku pokutě 30 K z toho důvodu, že vyložení tiskopisů ve skříni dlužno dle § 6. zákona o tisku pokládati za rozšiřování, a že obžalovaný, který knihkupectví osobně provozuje a nemá zvláštní osoby, k tomu zřízené, aby výhradně výklad tiskopisů do skříně obstarávala, jest po zákonu za toto rozšiřování zodpovědným.

Na rozsudek tento podal knihkupec zmateční stížnost k nejvyššímu kasačnímu dvoru ve Vídni, který o této stížnosti ustanovil líčení na den 1. prosince t. r.

Při líčení tom dokazoval zástupce obžalovaného dr. Josef Herold, že k rozšiřování tiskopisů jest potřebí úmyslné činnosti, kteréž se dopustil každý, kdo výrobek tiskový učiní většímu počtu osob přístupným.

Takovéto činnosti však u obžalovaného nebylo, poněvadž pan T., třeba osobně vede své knihkupectví, nevěděl o tom, že kniha, o kterou se jedná, byla knihkupectví jeho pařížským nakladatelem z Paříže odeslána a ve výkladní skříni v Praze vyložena, a tudíž nemohl tuto úmyslnou činnost, jaké jest nezbytně potřebí k subjektivní vině, ani vyvinouti.

Zástupce generální prokuratury dr. z Herrenritrů žádal za potvrzení rozsudku, poněvadž okolnost ta, že obžalovaný o knize nevěděl, jest nerozhodnou, ježto knihkupec jako takový, řídi a provádí veškerou tuto svou činnost živnostenskou prostřednictvím svého personálu, a tedy již v této činnosti úmyslné konání jest zahrnuto.

Naproti tomu poukázal obhájce dr. Josef Herold k tomu, že o takové zodpovědnosti ani zákon tiskový, ani živnostenský ničeho nemluví, a že tiskový delikt rozšiřovaní nedovoleného spisu může spáchali jen ten, který k tomu cíli nějaké konání předsevzal, což v tomto případě jest vyloučeno.

Kasační soud za předsednictví dvorního rady Berga, úplně vyhověl zmateční stížnosti, rozsudek c. k. zemského soudu v Praze zrušil a obžalovaného zprostil obžaloby, připojiv se ve svých důvodech úplně k názoru obhájcem zastávanému.

Rozsudek tento jest tím důležitější, poněvadž posavadní praxe činila knihkupce z podobných přestupků proti tiskovému zákonu ex lege zodpovědným.


Původní zdroj historického článku:
Národní listy - 1906, autor neuveden.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
8. června 2022


Diskuze k článku „Rok 1906: Cenzurou zakázaná kniha o císaři ve výloze knihkupectví. Rozhodnout musel až soud“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2022 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.