Rok 1898: Kolik materiálu a energie je potřeba k výrobě jediné parní lokomotivy?

původně vyšlo: Z říše vědy a práce - 1898, autor neuveden.
Zajímá vás, jaké veškeré suroviny byly zapotřebí k výrobě jedné nové parní lokomotivy? Jaké množství železa, oceli, ale třeba i cínu nebo hliníku bylo potřeba na výrobu stroje, jehož konečná váha byla úctyhodných 47 tun? Toto všechno vám velmi pečlivě vypočítá zajímavý článek z roku 1898.


Čeho jest zapotřebí ke zbudování lokomotivy?

Udá-li nám továrník váhu lokomotivy, nenabýváme tím ještě nikterak pojmu o tom, kolik látek a kterých bylo nutno užiti, než lokomotiva dohotovena byla. Velice záslužným jest znázorňovati takové těžko pochopitelné poměry, zvláště na výstavách, kdež veliké obliby dochází.

Také anglická společnost »London and North Western Railway« podjala se této vděčné práce a znázornila veškeré suroviny, které musily chemickému nebo mechanickému zpracování býti podrobeny dříve, než vytvořena byla lokomotiva, kterouž naše vyobrazení znázorňuje.

Suroviny, které tu před ní narovnané vidíme, opatřeny a podle množství stanoveny byly tím způsobem, že inženýr Francis W. Webb, sestrůjce této lokomotivy, vydával k práci přesně dvojnásobné množství potřebných látek, z nichž ovšem polovice na lokomotivu byla zpracována, druhá polovice pak shromažďována, až posléze byla vedle hotové lokomotivy tak seskupena, jak náš obraz okazuje.

Velice názorná tato skupina fotografována byla podle skutečnosti a stala se originálem k obrazu, jenž tento článek zdobí.

Před mocným strojem, jenž jest označen číslem 50, malebně seskupeny jsou hranoly a jehlance rozličných oněch hmot, z nichž se lokomotiva zrodila.

Prostřední, největší skupina složena jest z paliva, jehož teplem vyrobeno bylo hlavně železo na lokomotivě. Spodní hranice obsahuje 58 422,3 kg uhlí; na něm pak jest menší hranol o 4673,8 kg koksu, nejvýše pak nalézá se hromádka 927,5 kg vápence, jehož bylo při výrobě železa jako přísady ve vysoké peci zapotřebí.

Levá skupina obsahuje v dolejším hranolu 28 595,9 kg oceli v kusech, v hořejším kuželi spolu s menším hranolem napřed pak 7416 kg kujného železa. Pravá skupina skládá se v dolením hranolu ze 24 388,4 kg kouskového železa, v hořejším kuželi pak z 1543,5 kg kusové litiny, kdežto se menší přední hranol skládá ze 6553,5 kg švédské oceli.

Před prostřední skupinou stojí na levo menší krychle bílé litiny o váze 2890,7 kg, na pravo pak hranice měděných desek v úhrnné váze 5051,6 kg.

Souměrně pak jest ještě více surovin rozloženo na malých můstcích a prkénkách. Na levém můstku nalézá se 31,75 kg fosforové mědi, 5,9 kg hliníku a 59,87 kg manganového železa; pod tímto pak spočívá na prkénku 54,4 kg krevele. — Na pravé straně nese můstek 37,65 kg olova, 13,6 kg chrómu, 1,8 kg antimonu a 31,7 kg zinku; pod tím jest na prkénku 247,65 kg cínu.

Avšak ani těmito zásobami hmot nejsou vyčerpány všechny suroviny, jichž k budování lokomotivy bylo zapotřebí. Schází tu dřevo, šamot a jiné látky, jichž najisto užíváno bylo. Uvažme jen, že na př. tepla musilo užito býti častěji při zpracování kovů, nikoliv jen při jejich výrobě z rud.

A jaké ohromné síly tu byly vyvinuty, byť se jich nebylo plně zužitkovalo, poznáme z toho, že na př. jenom obě hromady paliva shořením vydaly 380 913 500 kalorií, z nichž každá se rovná mechanické práci 425 metrkilogramů čili 5⅔ koňských sil.

K tomu uvažme ještě velkolepou práci mechanickou, které taková lokomotiva vyžaduje ke svému dohotovení, — a konečně toho důvtipu a té vynalézavosti, s níž se inženýři této práce súčastniti musí; — vše to činí z jediného takového stroje pravý div světa, jenž v sobě soustředil výkvět moderní práce hmotné i duševní.

Avšak s mnohými látkami, jež tu na vyobrazení vidíme, nesetkáváme se na hotové lokomotivě. Vždyť některé poskytnuly nám jenom své pracovní výkonnosti, která v nich byla utajena v podobě chemické slučivosti. Tak jmenovitě uhlí a vápenec. Avšak i z ostatních látek nepřešla veškerá váha do stroje samotného.

Při výrobě vytvoří se mnoho odpadkův, jak ani jinak býti nemůže. A když hotová lokomotiva jako znovuzrozený fénix opouští dílnu, aby nastoupila svou životní pouť, váží jen asi ⅓ váhy oněch surovin, jichž k sestrojení jejímu užito bylo. Váha lokomotivy jest totiž 47 tun, kdežto všechny suroviny přesahovaly 141 tunu.


Původní zdroj historického článku:
Z říše vědy a práce - 1898, autor neuveden.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
31. srpna 2022


Diskuze k článku „Rok 1898: Kolik materiálu a energie je potřeba k výrobě jediné parní lokomotivy?“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2022 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.