Proč vznikají války? Statistika za několik posledních století vám odhalí jejich pravé důvody

Josef Václav Radecký z Radče.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Války a jejich oběti.

Statistik prof. Levy vypočítal, že po dobu, kdy křesťanství nabylo vlivu a moci, svedeno bylo 268 válek, na kterých křesťanské země braly podíl, a rozvrhuje je takto:

45 jich vedeno bylo ze ctižádosti a rozšíření území,
23 z touhy po lupu,
24 z odplaty a pomsty,
8 pro čestný obchod,
6 pro dědictví,
47 pro titul a korunu,
30 pod záminkou přispěti některému spojenci,
23 ze žárlivosti na politického soka,
5 z pohnutek obchodních,
5 válek bylo občanských a
25 náboženských.

— Z toho jest vidno, že národové to nejsou, kteří vedou války, a není také divu, vždyť jim jest hlavně nésti útrapy a následky válečné, na nich jest přinášeti téměř veškeré oběti na životech i statcích, které, jak zkušenost učí, nejsou nikterak malé.

Tak dle úředních výkazů vojenské odvodní komise zahynulo ve válkách jež Napoleon I. za 10 let svého panování vedl, 1,750.000 Francouzů; počítáme-li k tomu ztráty států, válčících proti Napoleonovi, shledáváme, že osobní ctižádost a vládychtivost tohoto »dobrodince lidstva« a »bohatýrského reka« vyžádala si za oběť nejméně 6 milionů lidských životů.

— Nejkrvavější bitvy, kde totiž zůstal na bojišti ležeti největší počet mrtvých, byly bitvy Napoleonovy u Lipska se ztrátou as 90.000 mužů; za těmito následuje Aspry-Wagram se 60.000 muži a pak Borodino se 62.000 muži.