Odvážný plán na železniční tunel mezi Amerikou a Ruskem

Železnice z Evropy do Ameriky přes Sibiř

Železnice z Evropy do Ameriky přes Sibiř pod úžinou Behring-ovou a přes Alasku je programem amerického syndikatu, jenž se domnívá, že nyní po válce rusko-žaponské může počítati s podporou ruské vlády, které podána žádost za udělení koncesse.

Jak uvedly denní listy, dosadila už také ruská vláda zvláštní kommissi, která se má zabývat ustanovením podmínek, za nichž by mohla býti koncesse udělena.

Původcem tohoto kolossalního projektu železničního je francouzský přírodozpytec Loicq de Lobel, který byl dlouhá leta na Alasce za účely studijními, a který pak dovedl pro svůj záměr získat celou řadu velkých amerických finančníků.

Východiskem nové dráhy má býti stanice Kansk východně od Krasnojarska na Sibiřské dráze; odtud by vedla územím dlouhým 5000 km k mysu Dešnovovu, podešla by v tunelu mořskou úžinu Behring-ovu, a pokračovala přes americké území Alasky do Britické Severní Ameriky, kde by se připojila ve Vancouver-u na Kanadskou Pacifickou železnici.

Stavba této dráhy by prý trvala jen 7 let a náklad na ni rozpočten na 1200 mill. K. Účelem jejím má být učiniti přístupnými nesmírné poklady přírodní v nejzazší Sibiři, jmenovitě uhlí, železnou rudu a zlato. Při tom slibuje podnikatelstvo ruské vládě, že bude zadarmo přivážet vystěhovalce, kteří by se chtěli v krajích těch usadit, a chce tak vydatným způsobem pomáhat kolonisovat Sibiř.

Ovšem na druhé straně jsou vážné námitky proti celému plánu, ba vyskytli se mnozí, již tvrdí, že projekt nelze provést už z toho důvodu, že podnikatelstvo nesežene ani dostatečný počet dělnictva, které by bylo ochotno pracovati v širých neobydlených pouštích táhnoucích se tisíce kilometrů, kde panují mrazy až 45° C, a kde je průměrná teplota hluboko pod nullou. Podobně by se asi nepodařilo umělé zalidnění a kolonisování v pustinách tak nehostinných s podnebím přímo vražedným.

Bude zajímavo, jaké stanovisko k tomuto podniku zaujme nyní ruská vláda.