Jedinečné vzpomínky nejstaršího moravského učitele, narozeného v roce 1841

původně vyšlo: České slovo - 1937, autor Vojtěch Janovský
Jak se žilo učitelům v časech Rakousko-uherské monarchie a v začátcích Československa? Jak tehdy probíhala výuka? To se můžete dozvědět ze vzpomínek pana Vojtěcha Janovského, který je v roce 1937 svěřil tehdejšímu tisku. V té době bylo tomuto nejstaršímu moravskému učiteli 96 let.


Nejstarší moravský učitel vzpomíná

Narodil jsem se v roce 1841 v Brtnici u Jihlavy, kde byl otec mladším učitelem. Bylo nás 6 dětí, bydleli jsme v budově panských úředníků.

V Jihlavě navštěvoval jsem německou reálku, učení bylo s počátku velmi obtížné, nerozuměl jsem ani slova německy, učil jsem se jen a jen zpaměti. Česky jsme nesměli mluviti ani mimo vyučování, za každé české slovíčko byli jsme hned trestáni.

Pak jsem studoval v Praze I. ročník učitelského ústavu. Z domova nemohli mne podporovati, živil jsem se proto téměř sám vyučováním zámožných dětí. II. ročník učitel, ústavu absolvoval jsem v Brně.

Z dětství pamatuji, jak jsme s otcem chodívali po polích zapisovati desátky. Roboty nepamatuji, naše obec byla z roboty vykoupena.

Rok, kdy jsem studoval v Praze, byla na jaře velká povodeň. O vánocích toho roku nebylo o zimě ani potuchy — na Příkopech kvetly kaštany. Po vánocích silně mrzlo a z jara přišla velká voda. Vzpomínám, jak jsme v Židovské ulicí na Starém Městě jezdili na loďkách — spodní byty byly zcela zaplaveny.

Do služby učitelské vstoupil jsem v roce 1865 jako provisor ve Vídni u Velkého Meziříčí, s počátečním platem 210 zlatých ročně. Po roce jsem byl přeložen do Sklenného, kam téhož roku přišel oddíl prušáckého vojska. Měl jsem tehdy sám ubytovaných 7 důstojníků. Vojáci se chovali k lidem velmi slušně.

Bohužel, že s vojskem přišel do vesnice strašný mor, cholera. Nejvíce řádil mezi Prusy, ale i vesničanů velmi mnoho zemřelo. Několik domů bylo úředně zavřeno, poněvadž všichni obyvatelé zemřeli. Smrt hrozně řádila, lidé umírali při práci. Tehdy bylo úředně nařízeno: »kdo může a má« — pití žitné kořalky s kořennou příchutí a hodně kouřiti.

Učitelova práce byla velmi nesnadná. Místnosti školy malé, dětí mnoho, učebné pomůcky téměř žádné. Tak jsem měl také v jedné obci v jednotřídní škole 160 žáků. Brková pera jsem dělal dětem dosti dlouho.

Když bylo mnoho dětí a malá třída, vyučovalo se po půldnech. Dopoledne šly do školy mladší, odpoledne starší. Školy byly pod dozorem kněží. Prázdniny trvaly 6 týdnů — v době žní, — pak se vyučovalo až do vybírání brambor, kdy bylo zase 14 dní prázdno.

Ve všech působištích byl jsem volen do obecní samosprávy. Úřední listiny byly jen německé, vyřizoval jsem tedy úřední korespondenci téměř sám. S lidmi byl jsem všude ve velmi přátelském poměru.

Když mi bylo 25 roků, oženil jsem se. Měli jsme 2 malé dítky, když mi manželka zemřela. Bydleli jsme tehdy ve škole, jejíž byt byl velice studený a vlhký. Syn zemřel jako mladičký učitel. Jako student a mladý učitel, velmi rád jsem »cestoval«, ale jen pěšky. Cílem byl vždy nějaký příbuzný. Tak jsem šel z Prahy do Lokte, z Moravy do Vrchlabí, Mor. Budějovic a j. Při jedné cestě jsem viděl velký požár Bělé.

Oblíbenou prací i zábavou mi bylo včelaření, až se mi milé včelky staly osudnými. — Jedenkrát, když jsem sdělával usazený roj se stromu, jsem spadl a velmi jsem si pohmoždil nohu.

Nyní žiji již hezkou řadu let ve výslužbě. Jsem doposud zdráv, jen zrak a sluch slábne. Přesto jsem ale spokojen a snad i šťasten.


Původní zdroj historického článku:
České slovo - 1937, autor Vojtěch Janovský



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
23. listopadu 2022


Diskuze k článku „Jedinečné vzpomínky nejstaršího moravského učitele, narozeného v roce 1841“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2022 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.