Jak odvážná dívka přechytračila zloděje

Cyklistka.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Raubíř na velocipedu.

Šprýmovná nehoda přihodila se onehdy jednomu italskému rošťáku, jenž jakožto člověk »moderní« používal ke svým výpravám bicyklu.

Mladá jedna dáma, sl. Jeanne Dupl...ova z Bordeaux procházela se na cestě mezi Vintimiglií a Mentonem na krásné Rivieře onehdy večer před domem svého strýce, u něhož byla návštěvou, očekávajíc, že příbuzní záhy přijdou za ní. Byl to jeden z oněch krásných večerů s nádherným západem slunce, jaké bývají tak časté na tomto po žehnaném koutku země.

Silnice obyčejně tak živá byla právě úplně opuštěna a také se slečna Jeanne mohla zcela klidně oddat svému dumání. Ani cyklista, jenž právě sjížděl po svahu silnice, neodvrátil její pozornost. V její vlasti jest sport cyklistský dávno věci zcela všední.

Nevšímala si tedy valně osamělého cyklisty a ani se po něm neohlédla. Ale za to tím bedlivěji všímal si ji on. S výše, se které sjížděl, patrně byl se přesvědčil, že v tuto chvíli nebylo třeba obávat se vyrušeni ani z předu ani ze zadu a seskočil tedy s kola, právě před slečnou Jeannou, opřel bicykl o zídku, jež vroubí silnici směrem k moři a smeknuv prosil mladou dámu o nějaký dáreček.

Slečna Jeanne polekána vyrušila se ze svých dum, pohledla na milého cyklistu a shledala, že nikterak nevypadá jako nějaký elegantní sportsman. To ji pohnulo, že bez dlouhého smlouvám vložila mu do dlaně jeden frank.

Milý cyklista zdvořile poděkoval a prosil pak, aby mu dovolila otázka, je li to všecko, čeho může postrádat. Slečna Jeanne nedovedla lhát a tak měl roztomilý cyklista brzy v hrsti 60 franků, zlatou jehlici a konečně její zlaté hodinky s dlouhým, jemně pracovaným řetízkem.

Cyklista-rošťák vzal řetěz kolem krku a rozepnul při tom svůj kabátec, aby pod ním hodinky i s řetízkem ukryl jako památku na slečnu Jeannu. Při tom se obrátil zády k slečně Jeanně, jež stála vedle jeho kola.

To neměl dělat; neboť měl jedva pokdy ohlédnout se, aby viděl kterak mladistvá, mrštná krasavice vyšinula se na kolo, sjela docela s vrchu a zmizela za nejbližším záhybem silnice. Chtěla právě také míti památku na něho a poněvadž jí ničeho jiného nenabídl, vzala jeho kolo.

Za deset minut byla v Mentonu, dala telegrafovat na všechny strany a hodinu po té byl cyklista bez bicyklu ve Vintimiglii lapen. Nebyl přece jen dost moderní, jinak by byl věděl, že také dámy dovedou jezdit na kolech.