Dělová hlaveň velkého kalibru, vyrobená z namotaného ocelového drátu

Americké dělo z ocelového drátu.

Moderní dělostřelba se stále zdokonaluje, tak že se děla stávají nástroji stále strašnějšími. Každým rokem se vyskytují nové, stále účinnější druhy.

Dělo z ocelového drátu, jehož vynálezcem je Hamilton Brown, bylo před nedávnem sestrojeno v dílnách společnosti Scott Iron Company ve Spojených státech severoamerických. Je to dělo velmi podivuhodné, které je snad východištěm převratu v konstrukci a výrobě děl námořních a těžkých děl obléhacích. Toto dělo ráže 162 mm může prý vrhati těžkou a objemnou střelu s počátečnou rychlostí 1250 m na vzdálenost 50 km. Střela má prý na konci dráhy ještě takovou energii, že dokonale prorazí ocelový pancíř 15 cm silný.

Výroba tohoto strašlivého předmětu válečnictví trvala přes rok. Osvědčí li se dělo při zkouškách, dá vláda Spojených států sestrojiti ještě 12 stejných kusů. Děl těchto se užije k obraně pobřeží. Menší děla téhož druhu budou upotřebena na válečných lodích. Američané se tímto dělem velmi honosí, prohlašujíce je za naprosto neroztržitelné vzhledem ke zvláštním okolnostem materiálu a výroby.

Účinné toto dělo, jež nemá ničeho společného z ostatními moderními děly, je nejdříve utvořeno z vrstvy válcovitě ohnutých a na sebe položených ocelových plechů o tloušťce 4 mm, jež mají před ohnutím tvar lichoběžníka. Jsou dlouhé 8,5 m a na jednom konci 70 cm široké, na druhém 55 cm. Kolem vrstvy ocelových desek jest navinuta značná vrstva ocelového drátu. K ovinování se užilo zvláštních silných strojů, které navinují mocně napiatý ocelový drát. Uvnitř, pod ocelovými deskami, je vražena duše z oceli, sloužící k vedení střely. Když bylo ovinování ukončeno, přikročilo se ke krytí kusu, což bylo provedeno pláštěm z lité oceli.

Celková váha děla je stejně rozdělena na všecky tři hlavní konstruktivní prvky: třetina připadá na ocelový drát, druhá třetina na ocelové plechy a třetí na vnější plášť a vnitřní duši. Takto zhotovené dělo váží 12 000 kg a jest 8,5 m dlouhé. Na ovinutí se spotřebovalo asi 35 km ocelového drátu. Výrobní cena jest asi 26.400 korun.

Američané tvrdí, že se válcovité ocelové plechy, jichž se užilo ke konstrukci, mohou považovati vzhledem k jejich malé tloušťce za ocelové stuhy nebo plochý široký drát ocelový, tak že prý je dělo vlastně celé zhotoveno z ocelového drátu. Stejnorodost konstruktivních hmot a jejich pružnost prý činí dělo dvojnásob pevným, nežli jsou děla jiná, poněvadž napětí plynů, jež nové dělo může snésti, je vskutku vysoké.

Plukovník James W. Engalls odvodil z konstrukce tohoto děla důsledky neobyčejně podivuhodné. Nemeškáme je uveřejniti, poněvadž vysoký tento důstojník je ve Spojených státech považován za nepopiratelnou autoritu pokud se týče dělostřelectva a ballistiky. Učený dělostřelec vypočítal že by podobné dělo ráže 250 mm mohlo vrhati střely na vzdálenost 90 km. Konstrukci a upotřebení takového děla považuje za snadno možné a dokazuje dále, že by bylo bez obtíží možno sestrojiti dělo ráže 400 mm, jež by dle výpočtů umožňovalo dělostřelcům bombardovati Londýn z Calais nebo Boulogne na francouzském pobřeží, t. j. střílelo by na vzdálenost asi 140 km.

Nevíme, bude-li takové dělo někdy zhotoveno, zdá se nám to být pouhou vidinou a na všechen způsob velmi záhadným. Vzhledem k podobným tvrzením nám připadá, že se blížíme uskutečnění Verneových snů. Avšak, nechť je tomu jakkoli, je dělo z ocelového drátu konstrukce Hamilton Brownovy něčím zcela novým, což není pro naše čtenáře bez zajímavosti.