Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   magazín Příroda.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

Jak bylo za první republiky dokazováno otcovství?

původně vyšlo: Moravský illustrovaný zpravodaj 1930, autor Dr. Otakar Bas.
Jakým způsobem se kdysi před soudem prokazovalo otcovství, když ještě nebylo možné testovat DNA dítěte? Podrobně vám to přiblíží historický článek z roku 1930.


K novým metodám ve sporech o uznání otcovství.

Podle platného práva (§ 163 občanského zákona) platí za manželského otce ten, o kom se dokáže, že s matkou nemanželského dítěte souložil v době, ve které do porodu neuplynulo méně než 180 a ne více než 300 dní. Dále platí za nemanželského otce ten, kdo takovouto soulož třebas i mimosoudně dozná.

Jest nyní ovšem otázka, jak vykládati dlužno výraz »za nemanželského otce platí«?

Zákonodárce zřejmě vyjádřil se v tomto případě nepřesně a proto považoval Nejvyšší soud za vhodno vyslovili právní větu, že přiznání se k souloži v době kritické zakládá pouze domněnku otcovství.

Ba dokonce zastává Nejvyšší soud názor, že ustanovení §u 163 občanského zákona, pokud jde o přiznání soulože, mělo svůj význam a platnost jen v době od vydáni občanského zákona (jenž pochází z r. 1811) do 1. ledna 1898, kdy toto ustanovení o přiznání soulože novým procesním zákonem bylo prý zrušeno.

Proti domněnce otcovství přípustným jest ovšem protidůkaz, na příklad, že v době soulože nemanželská matka byla již v jiném stavu s jiným mužem.

Námitka, že matka obcovala v kritické době také s jinými muži, nemá podle platného práva našeho žádné ceny, jest nepřípustnou.

Přípustným je však důkaz neplodnosti mužovy a tento důkaz nejednou ve sporu již se zdařil. Tedy Ony obrany, s nimiž pravidelně laikové pracují, zejména obrana, že nemanželská matka udržovala styky s více, nežli s jedním mužem, jsou nicotny.

Znám příklad, že žalován byl předměstský továrník bardámou, jež byla zaměstnána v podniku třetího řádu a jež tvrdila, že k intimitám došlo v oddělené místnosti a to hned na ponejprv a přece — vyhrála.

Stejně zvítězila ve sporu manikýrka proti obraně vedoucího inženýra přední továrny, jenž bránil se nemožným způsobem, že užíval vždy ochranných prostředků.

V době zašlého císařství byl pro žalovaného otce případ vždy takřka ztracen, svědkyní byla matka, neboť žalující stranou není nemanželská matka, nýbrž dítě a to právem zákon chrání.

Veškeré nářky mužů na nespravedlnost jsou marny, neboť nemanželské dítě jest jistě tvorem sociálně nejslabším a tu zcela marně brání se muži poukazem ne vadný charakter matčin, na prostopášný její život.

Vždyť nejde o matku, jde o dítě!!

A přece jistě obrany zde jsou, ty však nezasahuji ženu počestnou a který zpátečník by jen pro skutečnost mateřství, nemanželské matce počestnost upíral?

Jsou zde hlavně obrany tři:

Předně tvrdí-li matka, že důvěrnost nastala v určitý den, může domnělý nemanželský otec se brániti průkazem alibi.

Příklad: Prodavačka v cukrářstvi tvrdila, že došlo k důvěrnosti s kupcem v sousedství v den 18. srpna.

Tázána, jak to přijde, že si právě ten den pamatuje, vytasila se zápisníčkem, v němž den ten byl červeně podškrtnut.

Než jaké bylo zděšeni děvčete, když kupec prokázal, že od 17. srpna do 23. srpna meškal nepřetržitě v Paříži . . .

Soud právem matce, jež slyšána byla, jako svědkyni neuvěřil a žalobu zamítnul.

Zmínili jsme se, že přípustným jest důkaz neplodnosti mužovy, netřeba dokazovat nemožnost soulože, stačí, prokáže-li se nemožnost soulože. Nemožnost oplodnění může býti shledána u muže pohlavně nejpotentnějšího!

Důkaz ovšem podá vždy jen universitní profesor lékařské fakulty, pravidelně sexuolog.

V řadě případů slyšený znalec — profesor — mikroskopickou zkouškou semene zjistil, že žalovaný muž otcem není a býti nemůže, poněvadž trpí úplnou neschopnosti ženu oplodniti.

Znám případ z posledního měsíce, kdy universitní profesor jako znalec konstatoval tuto neplodnost jako následek zánětu kapavčitého, před dvěma desetiletími nastalého, u muže zdánlivě úplně vyléčeného. Mikroskop zde nikdy nemluví nepravdu a scházeji-li v chámu vlákna semenná, pak domnělý otec otcem skutečným není a býti nemůže a spor nejen vyhrává, nýbrž vyhřátí musí. Pokud jde o přiznáni se k otcovství, dlužno vvkládati předpis §u 163 obč. zákona správně tak, že význam má a domněnku otcovství zakládá jedině doznání samotného otcovství, nikoli přiznání pouhé soulože.

Podobnost rysů není však postačitelným důkazem otcovství! V poslední době připouští se též důkaz krevní zkouškou.

Význam důkazu toho nelze však přeceňovali, neboť při zkoušce krve může býti podán bezpečný důkaz jen o tom, že žalovaný otcem není, nikoliv však důkaz o tom, že otcem jest!

Důkaz, že žalovaný jest otcem, musí býti podán svědectvím nemanželské matky, či doznáním obžalovaného.

O významu a rozsahu krevních zkoušek pojednáme v úvaze další.



zdroj historického článku:
Moravský illustrovaný zpravodaj 1930, autor Dr. Otakar Bas.

datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
5. února 2019


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.




Fotoarchiv





Debata k článku Jak bylo za první republiky dokazováno otcovství?


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání včetně původních obrázků.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu ani opravovány původní překlepy.

Pokud chcete náš obsah převzít nebo máte zájem u nás zveřejnit svůj PR článek, tak nás prosím kontaktujte.

© 2011 - 2019 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.



Naše další projekty: