Život a dílo Jana Amose Komenského pohledem roku 1898

původně vyšlo: Dobrodinci lidstva - 1898, autor F. J. Andrlík.
Přesně před 430 lety, 28. března 1592, se na Moravě narodil Jan Amos Komenský (Iohannes Amos Comenius). Jak tohoto mezinárodně uznávaného „učitele národů“ vnímali naši předci v časech Rakousko-uherské monarchie? Článek z roku 1898 vám takový pohled na J. A. Komenského nabízí.


Jan Amos Komenský.

Nelze určitě vysloviti, kde narodil se Jan Amos Komenský; většina badatelů shoduje se v tom, že spatřil světlo světa v Uherském Brodě na Moravě, a to dne 28. m. března l. 1592.

Když mu bylo jedenáct let, zemřel otec, zámožný měšťan, a po otci brzy odešla i starostlivá matka. Nedospělého chlapce ujali se příbuzní, u nichž setrval do šestnácti let. Potom teprve rozhodl se ke studiím a odešel na latinské školy přerovské, kde brzy vynikl pilností a důvtipem nad ostatní spolužáky.

Tehdy ovšem byly školy jinak zřízeny, než jsou dnes; mládež měla se na nich vzdělávati jazykem cizím, jemuž nerozuměla. Rovněž způsob vyučovací byl nedostatečný a převrácený. Komenský záhy postřehl tyto vady a umínil si, že bude usilovně pracovati o nápravu.

Aby se seznámil se všemi znamenitými školami, odebral se po vybytí škol latinských na proslulou školu v Herbornu a v Heidelberku. A když i tu dokončil studie, zašel do Amsterodamu v Hollandsku, kde ztrávil rok. Načež vrátil se u věku 22 let do Přerova.

Jeho podporovatel a příznivec, Karel starší ze Žerotina, ustanovil jej za správce školy přerovské. Komenský ihned podjal se oprav, jednak vydával nové knihy učebné, jednak zaváděl jiný způsob vyučovací. Po čtyrech letech povolán byl do Fulneku, kde prožil nejšťastnější dobu. Žel, že neměla dlouhého trváni.

Vznikla osudná válka třicetiletá. Španělské vojsko, pomáhající císaři Ferdinandovi II. proti nekatolíkům, k nimž patřil také Komenský, vtrhlo do Fulneku, vyplenilo jej a zapálilo. Všechny práce Komenského i jeho bohatá knihovna byla zničena.

Když po porážce na Bílé hoře byli všickni nekatolíci stíháni, prchl Amos do Brandýsa nad Orlicí, kde mu Karel ze Žerotína poskytl útulek. Obýval tu nepatrnou chatu pod lesnatou stráni, Klopoty zvanou, a zde sepsal svoje nej znamenitější básnické dílo Labyrint světa a ráj srdce, v němž vzornou mluvou zajímavě zobrazil svět jako veliké město, v jehož ulicích jsou umístěny jednotlivé stavy a různá zaměstnání lidská. Zároveň staví ve spise na oči převrácenosti a vady lidské, i dokazuje, že všechno na světě jest pomíjející a že jediné útočiště jest u Boha.

Avšak ani v Brandýse nežil dlouho klidně. Panu Karlu ze Žerotína bylo zakázáno, přechovávati České Bratry. I bylo potom Komenskému ukrývati se v lesích a slujích, a když i tu bylo po něm pátráno, odešel do ciziny, aby sobě i bratřím svým vyhledal nového bydliště. Hledal nadarmo; po dvou letech vrátil se opět do Čech, kdež mu dopřál útulku Jiří Sádovský ze Sloupna na svém zámku Třemošné u Králové Dvora.

Leč pobytu Komenského ve vlasti bylo zase na krátce. V lednu l. 1628., za kruté zimy, jest nucen Komenský se svými přátely opustiti vlast na vždy. Za měsíc dorazili do města Lešna v Prusku, kam už dříve mnoho Českých Bratři bylo se odstěhovalo. V Lesně stal se Komenský učitelem a později správcem školy.

Zde počal sepisovati knihy o lepším způsobu vychováni a vyučování mládeže. Nej znamenitějším spisem toho druhu jest Didaktika, to jest umění umělého vyučováni. Tato znamenitá kniha byla psána původně pro národ náš, což dokazuje její český rukopis, před padesáti léty v Lešně nalezený; jsa však v cizině, byl Komenský nucen spracovati ji latinsky.

Tímto spisem proslul Komenský záhy po celém vzdělaném světě, a dle rad v jeho knize obsažených vznikl nynější způsob vyučovací. Angličané, Francouzové, Rusové, Poláci, Chorváti i Němci přeložili jeho Didaktiku a počali dle ní svou mládež vzdělávati. Tak nabyl Komenský pověsti světové.

Dále napsal v Lešně Brána jazyků v otevřená. Byla to školní kniha, kterou v deseti letech přeložili do svých řečí veškeří národové evropští a někteří asijští. Právem lze říci o ní, že kromě bible nebylo tehdy knihy rozšířenější.

Těmito i jinými znamenitými spisy dobyl si Komenský slávy po všem světě. Jaký tedy div, že byl častěji zván do ciziny, aby školy opravoval. Poprvé odebral se do Švédska, potom do Anglie, kde ztrávil v Londýně plný rok. Když pak tu vypukly nepokoje, vrátil se zase do Švédska, kde oddal se zvelebováni škol a skládáni knih školních, čímž obíral se šest let.

Zatím zemřel vrchní správce Jednoty Bratrské, a Komenský byl zvolen za jeho nástupce. Odebral se tedy opět do Lešna, ale již po dvou letech povolal jej kníže Sigmund Rákoczy do Uher, aby tu řídil novou školu v Blatném Potoku. Pracoval tu usilovně čtyry léta, načež po třetí uchýlil se do Lešna.

Zde stihl jej krutý požár, jenž zničil celé město. Knihovna a spisy, jež za mnoho let složil, jsou zničeny. Přátelé jeho rozprchli se do všech koutů světa, a také Komenský odešel ze spustošeného města. Na štěstí dostalo se mu v hlavním městě hollandském, Amsterodamu, kýženého útulku mezi přátely, kteří měli na zřeteli vydání spisů Komenského.

Slavný Čech zesnul dne 15. listopadu l. 1670. u věku 78 let dalek vlasti, již tak horoucně miloval. Pochován byl v městě Naardenu, v tehdejším francouzském chrámě. Ježto chrám byl později přeměněn v kasárny, není jeho hrob určitě znám.

Za to žije jeho duch a bude žiti po dlouhá století. Svými spisy, jichž jest přes sto, a všestrannou svou působností za hranicemi vlasti stal se učitelem nejen celé Evropy, nýbrž i všeho vzdělaného světa, jenž patří k němu jako k jasné hvězdě, jejíž lesk nebledne ani po staletích. Pro nás, Čechy, jesti zvláštní chloubou, že tato hvězda vyšla z našeho národa.

L. 1892. oslavoval všechen svět třistaletou paměť narozenin Komenského. Vyšla řada knih a pojednání v nejrůznějšich jazycích o jeho blahonosném působeni, jež také opěvovala řada básníků. To plní nás hrdosti a nadšením, i voláme s našim pěvcem Adolfem Heydukem:

„Buď slaven, lidstva učiteli,
po věčné časy jako dnes!
Kam orli Tvého ducha spěli,
tam národ Svůj, tam vlasť Svou vznes;
plaš útrap našich černé roje,
Svým duchem v naše srdce hleď
a z těžkého všech časů boje
lid český k mohutnosti veď!

Tvou slávu hlásá v zanícení
duch badatelův, dítka ret,
ji v bouři časů konce není,
nechť přejde stokrát tři sta let;
vždyť Tebou bude omládati
vše lidstvo věkům na úžas,
a my budeme s Tebou státi
za volnost ducha zas a zas!

Ó, vzbuď nás, mistře, siliž právy,
Svých myšlenek v nás buduj chrám
a nes nás na křídlech Své slávy
ku dalným světa končinám;
buď věčně našim učitelem
a převeď nás zlob přes propasť,
ať slavná zas je v světě celém
ta Tvá, ta naše drahá vlasť!“


Původní zdroj historického článku:
Dobrodinci lidstva - 1898, autor F. J. Andrlík.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
28. března 2022


Diskuze k článku „Život a dílo Jana Amose Komenského pohledem roku 1898“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2022 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.