Zapomenuté osudy nejbližších členů rodiny prezidenta T. G. Masaryka

Masarykova rodina

President Osvoboditel měl tři sourozence.

Nejstarší po něm bylMartin, který se narodil 10. listopadu r. 1852. Učil se kupcem v Hustopečích a dostal potom místo ve Floridsdorfu u Vídně. Byl však odveden na vojnu a musil místo opustit. Na vojně se nachladil a zemřel v květnu r. 1873. Jeho smrt tehdy velmi otřásla Tomášem Masarykem, který měl Martina upřímně rád.

Druhý bratr Ludvík se narodil 17. srpna r. 1854. Masaryk ho vydržoval ve Vídni na studiích, když sám ve Vídni studoval. Ludvík však později studia opustil. Když Masaryk zdědil po svém někdejším posluchači Fleschovi, zemřelém roku 1884, 62.000 zlatých, zařídil bratrovi v Hustopečích tiskárnu, v níž také vyšel první svazek jeho Slovanských studií a české vydání Konkretné logiky.

Později přešel Ludvík Masaryk do Prahy a byl majetníkem vinárny ve Vodičkově ulici, kam chodíval Hanuš Schwaiger a s ním v prvních letech i Tomáš Masaryk. Od Schwaigra tam byly některé kresby na stěnách. které se však nezachovaly. Nakonec měl Ludvík Masaryk hotel v Portorose. Zemřel krátce před světovou válkou. Měl dceru Ludmilu, která je provdána za československého vyslance v Lotyšsku Jaroslava Lípu.

Jediná Masarykova sestra Františka zemřela docela malá.

Choť presidenta Osvoboditele Charlotta, rozená Garriguová, se narodila 20. listopadu r. 1850 v Brooklynu ve Spojených Státech a byla dcerou Rudolfa Garrigua, ředitele pojišťovny. Studovala na konservatoři v Lipsku, kde se s ní Masaryk seznámil. Svatbu měli 15. března r. 1878 v Brooklynu. Byla třetí z jedenácti dětí, jejichž jména jsou: Emilie, Augusta, Charlotte, Valdemar, Isabella, Evelyn, Rudolf, Eleanor, Alice, Alexander a Esperanza.

Nejstarší dcera manželů Masarykových Alice narodila se ve Vídni 3. května r. 1879. Studovala na pražské universitě filosofii a historii (také u profesora Pekaře), pobyla za studiem v Berlíně a v Lipsku, a v Americe se zabývala sociálními a zdravotnickými otázkami.

Byla potom profesorkou na lyceích v Českých Budějovicích a v Holešovicích. Za války byla od 28. října r. 1915 do 3. července r. 1916 vězněna ve Vídni. Po převratu byla za slovenský klub členkou revolučního Národního shromáždění a na jaře r. 1919 se stala předsedkyní Československého Červeného Kříže. Po smrti své matky vedla presidentův dům.

Syn Herbert byl malířem. Narodil se ve Vídni roku 1880 a studoval na gymnasiu, na umělecko-průmyslové škole a na Akademii umění v Praze. Za války se nakazil tyfem a zemřel r. 1915.

Z jeho manželství s paní Bohumilou Slavíčkovou, vdovou po malíři Antonínu Slavíčkovi, se narodily dcery Anna, která studovala v Praze a v cizině dějiny umění a byla loni promována doktorkou filosofie, a Herberta. Z prvního manželství má paní Bohumila Masaryková dva syny, z nichž jeden je malířem a druhý inženýrem, a dceru, která se provdala za generála Rudolfa Medka.

Druhý Masarykův syn Jan se narodil v Praze 14. září r. 1886 a po středoškolských studiích byl až do roku 1913 v Americe, kde pracoval ve společnosti Craneově v Chicagu. Za války byl důstojníkem v rakouské armádě a po převratu vstoupil do naší diplomatické služby. Byl legačním radou vyslanectví ve Washingtone a od roku 1925 je vyslancem v Londýně.

Nejmladší dcera Olga se narodila v Praze 25. května r. 1891, studovala na Minervě a za války provázela svého otce za hranice. Pobyla s ním na všech jeho válečných stanicích mimo Rusko. Po převratu se provdala za švýcarského lékaře Revillioda, s nímž se seznámila za války. Má syny Herberta a Leonarda.