Naše projekty:   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   magazín Příroda.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Bejvávalo.cz

nejnavštěvovanější český server věnovaný historii

Volební právo žen za Rakousko-Uherska: změny jen k horšímu

původně vyšlo: Parlamentní právo žen - 1916, autor Dr. Bohuslav Franta.
Jaké byly možnosti žen v politice za dob Rakousko-uherské monarchie? Byť se to někteří poslanci včetně T. G. Masaryka snažili změnit, tak místo nastolení rovnoprávnosti byla práva žen spíše ještě více omezována. Více v článku z roku 1916.


Království a země na radě říšské zastoupené.

V rakouském zákonodárství možno v poslední době zaznamenati jistý krok zpět, zúžení volebního práva žen potud, že aktivní volební právo žen pro volby do rady říšské zcela odpadlo a že do jednotlivých volebních řádů pro sněmy zemské pojata byla nová ustanovení, že toliko osoby mužského pohlaví mají právo voliti a volenu býti.

Řád volební pro radu říšskou.

Řád volební pro radu říšskou ze dne 2. dubna 1873 (§ 9.) stanovil, že toliko státní občané mužského pohlaví mají právo voliti a připustil jen jedinou výjimku ve voličské třídě velkých statků (nejvyšších poplatníků), kde svéprávné osoby pohlaví ženského považovány jsou za oprávněné voliti. Dle § 19. téhož zákona bylo passivní právo volební výslovně obmezeno na osoby pohlaví mužského.

Zákon ze dne 26. ledna 1907, nyní platný, vylučuje ženy z práva volebního, ježto dle platného řádu volebního pro radu říšskou je k volbě oprávněnou osoba, při níž splněny jsou podmínky oprávnění k volbě stanovené v § 7, základního zákona o zastupitelstvu říšském.

Poněvadž pak § 7. základního zákona oprávnění k volbě obmezuje na pohlaví mužské, jsou dle platného zákona vyloučeny z práva volebního také ženy, jež právo to vykonávaly ve voličské třídě velkých statků.

Chci nyní pojednali o pokusech k tomu směřujících, aby zavedeno bylo volební právo žen pro sněmovnu poslaneckou.

Ve schůzi poslanecké sněmovny dne 1. května 1891 zmínil se poslanec rytíř Kraus za debaty, týkající se návrhu některých poslanců na zavedení přímých voleb ve venkovských obcích, o otázce volebního práva žen, a nalezl píro ně sympatická slova. Proti jeho náhledu vystoupil ve schůzi dne 6. května 1891 poslanec Kaiser.

Téhož roku, a to ve schůzi poslanecké sněmovny dne 5. listopadu 1891, byla podána petice českého ženského výrobního spolku v Praze za přiznání aktivního volebního práva ženám do sněmovny poslanecké.

Roku 1901 podali poslanci Daszyński, Pernerstorfer a soudruzi návrh, aby zvolen byli 37člený výbor, který by podal návrhy na změnu ústavy utvořením zastupitelstva lidu voleného na základě všeobecného, rovného, přímého a tajného práva volebního pro všechny dospělé od 21. roku věku počínajíc (č. 264 příl. z r. 1901).

Ve výboru pro reformu volební (1906) vyslovili se poslanci Choc, Hrubý, dr. Adler, Zázvorka pro volební právo žen, proti němu tehdejší ministr vnitra svob. pán Bienerth, který však výslovně doznal, že volební reformou odejme se jistému, ovšem nepatrnému počtu žen, právo, jež jim dosaváde bylo vyhrazeno. Návrhy, které ve prospěch volebního práva žen činili poslanci Choc a Hrubý, zůstaly v menšině, a byly také v plenu sněmovny zamítnuty.

Ve zprávě výboru poslanecké sněmovny pro volební reformu, jež téhož roku byla podána, bylo konstatováno, že návrhy, jež ve výboru byly činěny na rozšíření volebního práva ve prospěch žen, zůstaly v menšině, a bylo připojeno, že většina výboru vycházela z úvahy, „že dosud ve všech státech evropských, v nichž bylo zavedeno všeobecné právo volební, nebyl na ženy vzat zřetel a že by bylo velmi povážlivým, aby právě v Rakousku v době dalekosáhlé politické evoluce byl podniknut pokus, aby ženy byly přibrány k účasti na životě politickém.”

Za debaty o volební reformě, jež konala se roku 1906 ve sněmovně poslanecké, žádali poslanci dr. Sobotka, Choc, Pernerstorfer, Klofáč, dr. Adler, Hrubý volební právo žen.

Ve schůzi dne 30. října 1906 byl podán poslancem drem. Antonínem Sobotkou a soudruhy pilný návrh tohoto obsahu:

„C. k. vláda se vybízí, aby co nejdříve předložila k ústavnímu projednání a usnesení návrh zákona, jímž přiznává se ženám ve stejné míře jako mužům jak aktivní, tak i passivní právo volební do rady říšské spočívající na zásadě všeobecnosti a rovnosti."

Dne 27. června 1907 podali poslanci dr. Adler, Němec, dr. Diamand, Pittoni, Wityk a soudruzi tento návrh; „§ 7. základního zákona o zastupitelstvu říšském ze dne 21. prosince 1867 č. 141 ř. z.; pokud se týče ze dne 26. ledna 1907 č. 15. a 16. ř. z., má budoucně zníti takto:

„Oprávněna k volbě poslance jest každá osoba bez rozdílu pohlaví, která dokonala 21. rok věku, má rakouské státní občanství, podle ustanovení volebního řádu do říšské rady není vyňata nebo vyloučena z volebního práva, a má bydliště v královstvích a zemích na říšské radě zastoupených v obci (statkovém obvodu), ve kterém má vykonati volební právo v den, kdy volba má se konati. Za poslance může býti volena každá osoba bez rozdílu pohlaví, která má nejméně tři léta rakouské státní občanství, dokonala 30. rok věku, a podle ustanovení volebního řádu do říšské rady není vyňata nebo vyloučena z volebního práva.“

Tento návrh byl znovu podán dne 10. března 1909 a dne 22. října 1909. Dne 28. června 1907 podaly ženy v Jilemnici, dne 3. dubna 1908 pak výbor pro volební právo žen v Praze petice za přiznání politického práva volebního.

Dne 28. listopadu 1907 a dne 15. prosince 1909 podali poslanci dr. Karel Baxa a soudruzi pilný návrh tohoto znění:

Slavná sněmovno, račiž se usnésti: C. k. vláda se vybízí, aby co nejdříve předložila k ústavnímu projednání a usnesení návrh zákona, jímž přiznává se ženám ve stejné míře jako mužům jak aktivní, tak i passivní právo volební do říšské rady, spočívající na zásadě všeobecnosti a rovnosti.

V nynějším zasedání podali dne 17. října 1911 poslanci dr. Koerner, dr. Velich, Choc, Šilinger, dr. Masaryk a soudruzi návrh na rozšíření volebního práva pro poslaneckou sněmovnu rady říšské na osoby ženského pohlaví. Návrh ten, k němuž přípojem jest krátké odůvodnění, zní takto:

Dle § 7. státního základního zákona o zastupitelstvu říšském, nyní platného, jest oprávnění k volbě poslance i volitelnost za poslance obmezena na pohlaví mužské. Od desítiletí možno stopovali v moderních státech hnutí, jež domáhá se, aby bylo rozšířeno oprávnění k volbě i volitelnosti do zákonodárných korporací také na ženy.

Toto hnutí může vykázati již značné úspěchy, ježto v některých státech bylo ženám také v tomto směru poskytnuto stejné právo s muži. Ostatně bylo volební právo a volitelnost žen do sněmů zemských aspoň částečně také u nás přiznáno již v zemských zřízeních z r. 1861. Ježto po našem přesvědčení jsou snahy ženského hnutí, směřující k rozšíření práva volebního také do sněmovny poslanecké oprávněny, navrhujeme:

Slavná sněmovno račiž se usnésti:

„C. k. vláda se vybízí, aby co nejdříve podala poslanecké sněmovně návrh zákona na změnu § 7. zákl. zák. státního o zastupitelstvu říšském na rozšíření volebního práva a volitelnosti též na příslušnice ženského pohlaví.“

Také o tomto návrhu nebylo jednáno, a c. k. vláda dosud nevyhověla tomuto přání.

Dne 21. července 1911 byl poslanci Drem. Markem a soudruhy, Němcem a soudruhy, Winarskym, Polkem a soudruhy podán sněmovně návrh souhlasný s návrhem poslance Dra. Adlera a soudruhů ze dne 10. března i 20. října 1909.


Původní zdroj historického článku:
Parlamentní právo žen - 1916, autor Dr. Bohuslav Franta.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
8. března 2020


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.








Debata k článku Volební právo žen za Rakousko-Uherska: změny jen k horšímu


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2020 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.