Naše projekty:   Obchod.Bejvávalo.cz  —  originální samolepky na stěnu Pieris.cz  —  magazín Příroda.cz  —  efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Bejvávalo.cz

nejnavštěvovanější český server věnovaný historii

Rok 1937: Veselé vzpomínky na T. G. Masaryka při návštěvách Moravy

původně vyšlo: Lidové noviny - 1937, autor neuveden.
Vznik Československa v roce 1918 byla především radostná událost. Proto vám při této příležitosti přinášíme několik zajímavých zapomenutých okamžiků, které náš první prezident Tomáš Garrigue Masaryk zažil při návštěvách své milované Moravy. Text pochází z roku 1937.


President Masaryk ke svým

President Masaryk navštívil za svého úřadování několikrát Moravu. Jako Evropan vždy zdůrazňoval svá moravanství a Moravané ho povalovali nejen za hlavu státu, ale především svého velkého rodáka a tak ho také vítali.

President Masaryk s nimi pohovořil a také poradil nebo ukázal, co a jak má být, nebo jak se máme na to či ono dívat. Zde několik jeho výroků:


V Židlochovicích vítajícímu děvčátku: — Ruky mně nelíbej, ale podej.


V Kloboukách: — Zde o Kloboukách prožil jsem chvíle velmi šťastné začátkem svého rodinného života. Vzpomínám, jak jsem se svou mladou ženou Američankou přijel na prázdniny.

Navštívil mne jeden z vašich občanů, pánbůh mu dej nebe a přišel mě požádat, abych mu ukázal ženu, protože prý ještě černošku nikdy neviděl.


Na Čejči — Pokládám to za štěstí, že jsem se zde učil kovářskému řemeslu. Ruční práce a práce tak zvaná fysická. vůbec tím, že je bezprostředné užitečná, učí člověka praktičkosti ve všem jednání.

Myslím, že jsem zde upevnil sklon vyhýbat se při vší lásce k vědě a k teorii prázdnému, abstraktnímu teorisování, ve které inteligence tak často upadá.


Ve Znojmě poděkoval na německé uvítání: — My potřebujeme vás, vy potřebujete nás a tak je to v celé zemi.


V Opavě k legionářům při zmínce o zahraniční revoluci: — Byla to těžká práce, ale vidíte nyní, že to věru stálo za to


V Moravské Ostravě: — My musíme dělat politiku světovou, jsme částí světa a myslím, že nikoliv ne poslední.


Při poklepu na základní kámen školy v Rapoticích: — Aby škola byla pěkná a abyste se o ní hodně naučili.


K vítajícímu studentovi v Třebíči: — Z toho, co povídáte, následuje, že musíte pracovat k tomu, abyste byl vy presidentem.


V Moravských Budějovicích: — Havlíček byl v politice mým přítelem jako nám všem a vidy se nám hodí jeho poučeni, dělat politiku rozumnou a poctivou. Rozum a poctivost jsou potřebny nejen v politice tak zvané velké, nýbrž i ve správě obcí a krajů.


V Moravském Krumlově: — Vernünftige und anständige Menschen müssen Zusammenarbeiten.


V Mikulově: — Naše úsilí musí se však snažit o to, aby lidskost, praná humanita se uplatňovala vždy a ze všech okolnosti a aby humanita všedních dnů, jak bych to nazval, byla skutečným základem demokracie. Víme dobře, že lidskost a lidstvo nemají být pojmy abstraktními.

My lidé máme své různé jazyky, rozdílné názory politické a jiné. Máme svoje způsoby a nezpůsoby a musíme právě proto rozdíly, které tu jsou, snášet ve vědomé toleranci. Rovnoprávnost nesmí být prováděna jenom na papíře, nýbrž o každodenní praktické administrativě ve velkém i malém.

Láska k rodné půdě, k řeči mateřské, ke svému národu je dána od přírody, je oprávněná a velmi cenná.


Odpověď arcibiskupu Prečanovi: — Já vám děkuju mockrát, pane arcibiskupe. Vy jste se mne velice dotkl tím, že jste naznačil — rozumím velmi dobře — že nejen my lidé se staráme o to, co je nám svaté, že je ještě vyšší mor., která řídi osudy národů a také národa našeho.

To je moje přesvědčení a nikdy jsem se nepokládal za víc než za dělníka (president rozpřáhne ruce) o tom velkém světě, za dělníka, který bude šťastný, když všichni o jedné idei, v jedné myšlence se sjednotíme, aby bylo skutečně na zemi to, co bylo hlásáno dva tisíce let před námi: království boží.


Dětem, které spletly uvítací řeč: — No já vím, co jste chtěly říct.


V Hodslavicích, rodišti Palackého: — Vy jste všecko řekli, co bych mohl říct. Pro mě Palacký znamenal o životě mnoho, od něho jsem se naučil rozumět vývoji našeho národa, on mně ukázal, jaké český národ od prozřetelnosti měl a ma poslání, v tomto duchu Palackého jsem pojímal úkol svého života a pracoval. Myslím, že uděláme všichni dobře, když půjdeme cestou, kterou nám naznačuje.


Vítá se se starým známým: — Trochu jsme zestárli, ne?


Ve Vizovicích: — Znáte staré, dobré rčení: Pomož si sám a pomůže ti pánbůh! A proto vám říkám: Pomožte si sami a pomůže vám vláda. Energicky se za to vzít. A pak my ostatní poběžíme za vámi.


Ve Zlíně, odpověď na uvítání Tomáše Bati: — Všecko naše obyvatelstvo se bude musit přiblížil k životu, to jest k práci...


Nu výstavě soudobě kultury chlapci, který ho vítá na vlastní pěst: — Děkuju ti, podej mně ruku a pozdrav mámu a tátu.


Na výstavě soudobé kultury v exposici tisku, dějepisu, sociologie a filosofie: — A navštěvují studenti tyto věci?


Nu výstavě soudobé kultury, v bytové exposici: — Onehdy jsem tu nu to upozornil. Je u toho důležitá jistě umělecká stránka To je jedna věc. Druhá, aby to bylo praktické. A aby to nebylo děláno jenom pro oči.


Na výstavě soudobé kultury: — A tu jsem si jako student uvědomil, že věda má sloužit životu, životu skutečnému, praktickému, že věda má vést a musí vest k světovosti, k tomu, aby národové a lidstvo pokračovali o kultuře.


Na vranovské přebraně: — Ta přehrada je malý Egypt.


Ve Znojmě: — Myslím, že není daleka doba, kdy nákladní aeroplany pomohou tomu, abyste svou zeleninu dostali rychle na trhy... Pracujte hodně pilně a trošku také někdy přemýšlejte.


V Brně: — Morava a Brno je politicky a stranicky — abych tak řekl, klidnější. Já to tak cítím. Tu jsme klidnější, nejen Hanáci, ale i Slováci.


Původní zdroj historického článku:
Lidové noviny - 1937, autor neuveden.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
28. října 2020


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.




Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz





Debata k článku Rok 1937: Veselé vzpomínky na T. G. Masaryka při návštěvách Moravy


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2020 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.